Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2011

36. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku. Případné jasné večery lze využít k prohlídce útvarů na jeho povrchu.

Planety: nejprve lze pozorovat Neptun (7,8 mag). Nachází se v souhvězdí Vodnáře a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Vrcholí nad jihem po půlnoci. Uran (5,7 mag) v Rybách je nejvýše kolem 2. ranní a i když je viditelný na tmavé obloze pouhým okem, budete na jeho vyhledání tento týden potřebovat dalekohled (s ohledem na svit Měsíce).
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je za svítání, více než 50°.
Velká červená skvrna je nejlépe viditelná u středu kotoučku planety 7. 9. ve 2:47 SELČ, 9. 9. ve 4:25, 10. 10. v 0:17 a v noci na pondělí 12. září v 1:55.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat hned v noci na pondělí přechod Ió a jeho stínu. Úkaz začne ve 3:01 a trvá do svítání. Zatmění Ió nastane v noci na úterý v 0:21 SELČ a ve 3:40 pak zákryt měsíčku Jupiterem. Konec přechodu měsíčku Ió a jeho stínu nás zastihne také v noci z úterý na středu 6.-7. 9. (stín končí 23:39, Ió končí v 0:47). Zatmění Ganyméda nastane 8. 9. od 1:27 do 3:32. Přechod Európy a stínu probíhá 9. 9. (stín 1:30 - 4:01, měsíc od 3:50). 11. 9. v 0:14 dojde k zákrytu Európy Jupiterem.
Nové snímky Jupiteru v najdete v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko.

Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla kolem seskupení hvězd známému jako Ramínko. Nyní se pohybuje mezi souhvězdími Lyry a Orla a míří do Herkula. Od poloviny týdne začne její viditelnost rušit Měsíc. Kometa je vidět i malým triedrem, jasnost je mezi 6 - 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Ačkoli je poseto mnoha skvrnkami, v žádné z aktivních oblastí nyní nedochází k výraznějším erupcím. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS viditelné večer skončily. Místo nich se můžeme pokoušet o podvečerní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Neúspěšný start rakety Proton byl již prošetřen. Byla nalezena chyba v naprogramování urychlovacího stupně Briz-M, který se kvůli ní vychýlil z kurzu. Vyšetřování selhání rakety Sojuz s lodí Progress ještě pokračuje.
  • Mise kosmonautů na ISS byla prodloužena. První posádka nepoletí 8. září, ale až 15. 9. a přistát má 16. září v kazašské stepi. Druhá posádka setrvá na stanici do poloviny listopadu. Pokud do té doby neodletí k ISS další Sojuz s tříčlennou posádkou, zůstane stanice opuštěna. Vše závisí na vyšetřování selhání rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, která nedosáhla oběžné dráhy.
  • K Měsíci se má tento týden vydat mise dvou družic nazvaná GRAIL, což vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
  • Juno letící k Jupiteru otestovala širokoúhlou kameru (70° pole pro snímání z velké blízkosti planety) a zachytila nás a Měsíc. Lepší snímky snad uvidíme při gravitačním manévru kolem Země, který ji teprve čeká.
  • Opportunity pokračuje ve zkoumání zcela jiných hornin, než s jakými se po dobu své více než sedmileté mise setkala. Brekcie, které jsou například na Měsíci běžné a na Marsu se s nimi moc nesetkáme, to je jeden z kamenů u kterých vozítko právě zastavilo. Podle vědců je to u obřího kráteru Endeavour začátek zcela nové mise. To zní po tak dlouhé době na Marsu opravdu neuvěřitelně.

Výročí

  • 8. září 1966 (45 let) začal v televizi seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »