Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2017

35. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 28. 8. do 3. 9. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, projde kolem Jesliček. Blíží se zajímavé setkání Země s planetkou Florence. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. SpaceX splnila závazek, když vypustila malou tchajwanskou družici. Úspěšná byla i menší raketa Minotaur. Další start chystají Indové a na neděli je v plánu přistání Sojuzu s částí posádky z ISS.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 29. srpna v 10:13 SELČ. Pokud se zadíváme ve středu 30. srpna pod něj, bude tam jen tři stupně daleko Saturn.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihozápadem.
Planety nevýrazné svým jasem, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již před půlnocí, ale nejvýše jsou až ve druhé polovině noci. Neptun je ve Vodnáři poblíž jasnější hvězdy lambda a Uran na pomezí Ryb a Berana je nad hvězdou omikron. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag). Ta se tento týden prosmýkne pod Jesličkami (hvězdokupou M 44).

Aktivita Slunce je středně vysoká a stále jsou k vidění pěkné skvrny. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 63: Planetka (3122) Florence v opozici (30. 8. 2017)

Jedná se o planetku, kterou lze spatřit jen výjimečně. Astronomové amatéři mají většinou možnost podívat se na vlastní oči jen na větší objekty pohybující se na drahách někde mezi Marsem a Jupiterem. Toto je jiný případ. Planetka (3122) Florence je malým objektem v řádu jednotek kilometrů. V různých zdrojích se hodnoty pohybují od průměru 2,5 do 4,9 km. Jedná se o kamenný asteroid ze skupiny Amor, neboli blízkozemní planetku, která současně figuruje i na seznamu potenciálně nebezpečných objektů. A právě to nám dá možnost ji zahlédnout při jejím letošním průchodu opozicí.
Planetku Florence objevil 2. března 1981 americký astronom Schelte Bus na Siding Spring Observatory. Předběžně byla označena jako 1981 ET3. Dnes již víme, že planetka oběhne Slunce jednou za 859 dnů, excentricita její dráhy je 0,42 a sklon vůči ekliptice 22°.
Na přelomu srpna a září se dostane na své dráze do relativní blízkosti Země až na vzdálenost 7,066 milionu km, čímž se krátkodobě zvýší její jasnost k 8,6 mag. V následující tabulce naleznete pozice planetky o světové půlnoci pro období její nejlepší viditelnosti. Vedle přesné pozice obsahuje také údaje o předpokládané jasnosti, vzdálenosti od Země v au a úhel elongace planetky od Slunce.

Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017 Autor: NASA
Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017
Autor: NASA

Jak je z výše uvedených údajů patrné, bude se planetka Florence pohybovat relativně rychle od jihu na sever večerní oblohou souhvězdími Kozoroha, východní částí Vodnáře, Delfínem do Lištičky, Labutě a bude mizet z našeho dohledu už jako cirkumpolární v souhvězdí Draka.

Pozorování planetky se v živém přenosu na internetu bude věnovat i Bareket observatory.

Rozbor poloh planetky nabízí Marián Urbaník.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 24. srpna se vznesla raketa Falcon 9 s kosmodromu Vandenberg v Kalifornii a vynesla malou družici Formosat 5. Vzhledem k tomu, že SpaceX původně plánovala vypustit družici již před několika lety a penále bylo nemalé, šlo vlastně spíše o splnění dohody a dost možná startovala tato tchajwanská družice zdarma.
  • Z Floridy odstartovala také menší raketa Minotaur. Na palubě nesla družici určenou ke sledování jiných družic.
  • Z indické Shrirakoty má odstartovat nosič PSLV XL s navigační družicí IRNSS-1H.
  • Na neděli je připraveno přistání Sojuzu s částí posádky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Výročí

  • 30. srpna 1992 (25 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Charonu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Opozice Neptunu se Sluncem
  • 100 pozorování: Planetka Julia v opozici
  • Výročí: Voyager 1
  • Výročí: Surveyor 5
  • Výročí: Amalthea, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Conestoga, první raketa soukromé firmy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »