Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2023

33. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 16. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 8. do 20. 8. 2023. Měsíc bude v novu. Saturn už je vidět i po setmění, ale ideální podmínky viditelnosti velkých planet jsou nad ránem. Doznívá aktivita meteorického roje Perseid. Kometa C/2023 E1 (ATLAS) zůstává jedinou jasnější na obloze. K Měsíci se vydala sonda Luna 25, poslední taková mise je z roku 1976. Nosič Super Heavy ve verzi B9 prodělal úspěšný statický zážeh včetně testu vodního systému orbitální rampy.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 16. srpna v 11:38 SELČ a koncem týdne se objeví jeho srpek nízko na večerní obloze.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prošla zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,4 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Jupiter (−2,5 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, ale skvrny jsou nyní hlavně v západní části kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna a pokud nezlobila oblačnost, byla to zdařilá podívaná. Daleko od měst mohl jeden pozorovatel napočítat průměrně jeden meteor za minutu, i když často padaly s odstupem ve sprškách více kusů.

Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře.
Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti). Autor: Martin Gembec
Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře. Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti).
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) snížila excentricitu své dráhy kolem Měsíce a v týdnu proběhnou další korekce směrem k tomu, aby se dráha stala kruhovou ve výšce 100 km. Pak bude moci proběhnout pokus o přistání.

Po 47 letech od mise Luna 24 v srpnu 1976 se podařilo ruským inženýrům vyslat k Měsíci další sondu Luna 25 (dříve Luna-Glob). Ta je nyní na přeletové dráze k Měsíci a má přistát poblíž jižního pólu, pravděpodobně v kráteru Boguslawski.

Nosič Super Heavy společnosti SpaceX prodělal test, při kterém byly zažehnuty motory a spuštěn vodní systém orbitální rampy. Šlo tedy o tzv. statický zážeh v délce asi 2,5 sekundy a vše proběhlo úspěšně.

Společnost Virgin Galactic provedla druhý let miniraketoplánu SpaceShipTwo s komerčními pasažéry. Mise Galactic 02 zároveň obsloužila první platící zákazníky (mise 01 vezla italské astronauty).

Výročí

14. srpna 1928 (95 let) se narodil prof. Vladimír Kopal, československý a český právník, světový průkopník mezinárodního kosmického práva, který působil i pět let v řídící politické funkci v Organizaci spojených národů.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Kopal, Vesmírný týden, Perseidy 2023


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »