Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2016

31. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 3. srpna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. srpna ve 22:45 SELČ. Zaímavé přiblížení Měsíce k Merkuru tedy nastane ve čtvrtek 4. srpna. Merkur od něj bude 2° vlevo nahoru a Venuše 7° vpravo. Kousek blíže k Měsíci, než Venuše, bude také Regulus ze Lva. V pátek 5. srpna bude Měsíc 5° od Jupiteru.

Planety:
Venuše (–3,9 mag), Merkur (0 mag) a Jupiter (–1,7 mag) už mizí z dohledu na západě.
Mars (–0,7 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách. Neptun je pouze 40' od hvězdy lambda Aquarii a tak není obtížné jeho nalezení.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny se zatím schovaly na opačné polokouli a tak vyčkáváme, co z nich zbyde a co se objeví v tomto týdnu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale jejich aktivita již vzrůstá a vzhledem k Měsíci kolem novu máme velmi příznivé podmínky k jejich sledování a to nejlépe od půlnoci do rána.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala prvního dokovacího adaptéru IDA (International Docking Adapter). Ten umožní připojování kosmických lodí s posádkou, jako je chystaný Dragon a Starliner, ale i jiných (zásobovacích a speciálních).
  • Do vesmíru se vydal sice tajný satelit NROL-61, ale rozhodně se zábavným logem.
  • Pozoruhodná aktivita byla v uplynulých dnech na testovací základně McGregor společnosti SpaceX. Podle všeho zde proběhly nejméně tři zážehy již jednou použitého prvního stupně rakety, který přistál na mořské plošině po náročné misi při vynášení satelitu JCSAT-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární (podstoupil nejvyšší možné tepelné a dynamické namáhání při vstupu zpět do atmosféry). Podle posledních informací proběhly zážehy v délce 2,5 min postupně ve třech dnech po sobě 28. – 30. 7. 2016.

Výročí

  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (835 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopei. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.
  • 4. srpna 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.
  • 6. srpna 1961 (55 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.

Výhled na příští týden

  • Maximum Perseid
  • Výročí: RNDr. Vladimír Vanýsek
  • Výročí: Luna 24
  • Výročí: Lunar Orbiter 1
  • Výročí: objev proměny jasu Mira Ceti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 2, SN 1181, Vesmírný týden, Emil Buchar


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter 25.12.2024

Newton 200/1000 + barlow 2x + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »