Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2014

31. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v noci na pondělí 4. srpna. Jeho viditelnost zpočátku omezí fakt, že se pohybuje jižními souhvězdími zvířetníku.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká, avšak potěšilo nás neustálou viditelností nějaké větší skvrny a na okrajích se ve speciálním dalekohledu dají v čáře h-alfa pozorovat pěkné protuberance. Zorné pole koronografu LASCO C3 pomalu opustí planeta Jupiter. Na snímcích jej poznáme snadno jako jasný objekt s čárkami způsobenými přetékáním signálu do sousedních pixelů. Jeho pomalý pohyb doprava den po dni je způsoben zdánlivým pohybem Slunce mezi hvězdami, jak Země obíhá kolem něj.

Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 31. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na ranní obloze snadným objektem ke spatření už i malým triedrem. Ovšem jeví se jen jako mlhavý obláček podobný kulové hvězdokupě. Ohon je patrný pouze za výborných podmínek a nebo na fotografiích. Minulý týden prolétala zdánlivě kolem mlhoviny IC 405 ve Vozkovi. Nejlépe to zachytil Damian Peach. Orientační mapka k vyhledání komety je vlevo.

Přelety ISS můžete tento týden vidět v ranních hodinách. Pokud budete pozorovat kometu, může to být zajímavé zpestření.

Kosmonautika:

  • Tento týden proběhla výměna lodí Progress na Mezinárodní vesmírné stanici. Zánik Progressu M55 je odsunut až na 1. srpna, provádí se manévrovací experiment. Pokud se vám tedy zdálo, že v dráze ISS ještě něco letí, možná jste jej viděli.
     

Výročí

  • 28. července 1964 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 7. Stala se první sondou USA, která pořídila a na Zemi dodala snímky z blízkosti Měsíce. První ze série 4316 snímků začaly být pořizovány z výšky 3 200 km, tedy asi 16 minut před dopadem. Oblast dopadu, odkud byly pořízeny podrobnosti až metrové, byla později pojmenována na Mare Cognitum, tedy Moře poznané.
     
  • 31. července 1999 (15 let) dopadla na povrch Měsíce americká sonda Lunar Prospector. Šlo o první americkou misi týkající se výhradně Měsíce po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo tedy naplánováno tak, že řízeně dopadla na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka uvolnila plyny, jejichž rozbor prokázal přítomnost vodního ledu ve věčně zastíněných kráterech v polárních oblastech.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta se usadí na oběžné dráze komety
  • Měsíc, Mars a Saturn (zákryt Saturnu z Austrálie)
  • Letní meteorické roje
  • ISEE-3 proletí kolem Země
  • Výročí: Zond 7

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ranger 7, Lunar prospector


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »