Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 17. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 17. ledna ve 3:17 SEČ.

Planety:
Neptun
(7,9 mag) je už večer jen nízko nad jihozápadem. V pátek 20. ledna jej bude míjet srpek Měsíce. Uran (5,7 mag) je večer nad jihem. Najdeme jej ve východní části Ryb. Protože v jeho okolí nejsou tak jasné hvězdy, pak jestliže bychom v jeho pozici spatřili pouhým okem slabou hvězdičku, musí to být právě tato planeta. Pro pozorování okem je však potřeba dobrý zrak a opravdu tmavá obloha, která je už tak vzácná. Viditelnosti Uranu okem se věnuje i další díl pořadu Noční obloha.
Před svítáním jsou nad jihovýchodem blízko sebe planety Jupiter (−1,7 mag) a Mars (1,7 mag). Pokud by bylo jasno, potom v sobotu 20. ledna nad ránem můžete na Jupiteru pozorovat přechod měsíce Io a jeho stínu a to v době od 5:04 do 8:24 SEČ. To samé ráno v 7:30 přechází středem kotoučku také Velká červená skvrna (GRS).

Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Krabí mlhovina M1 v Býku Autor: Václav Uhlíř
Krabí mlhovina M1 v Býku
Autor: Václav Uhlíř
M 1, Krabí mlhovina
První objekt Messiérova katalogu je známým zbytkem po výbuchu supernovy. Díky záznamům našich předků víme, že v tomto místě oblohy byla v roce 1054 spatřena nová jasná hvězda. Dnes říkáme, že zde došlo k výbuchu supernovy. Za tisíc let zde vznikl zajímavý útvar, který v 19. století pozoroval a zakreslil také William Parsons (3. lord Rosse), který svým tehdy největším dalekohledem světa pozoroval objekt připomínající kraba. I když později už takto mlhovinu nezakreslil on, ani následovníci, jméno se vrylo do paměti. Mlhovina se stále rozpíná a uvnitř se nachází zbytek hvězdy, superhustá neutronová hvězda. Ta při své rychlé rotaci vysílá k Zemi rádiové pulsy, proto se těmto hvězdám říká také pulsary. Mlhovině je věnován i jeden z dílů pořadu Noční obloha.

NGC 1514, Crystall Ball Nebula Autor: František Michálek
NGC 1514, Crystall Ball Nebula
Autor: František Michálek
NGC 1514, Mlhovina „křišťálová koule“
V pořadu Noční obloha byl zmíněn také mnohem méně známý objekt ze souhvězdí Býka, jehož anglický název Crystall Ball lze snad nejlépe přeložit, jak je uvedeno v titulku. Mlhovinu spatřil a popsal už William Herschel v roce 1790 a my víme, že patří mezi tzv. planetární mlhoviny, snad pro jejich podobu s kotoučky planet. Tyto mlhoviny vznikly tak, že staré hvězdy s hmotností podobnou Slunci odvrhly své vnější obálky a z červeného obra se stal bílý trpaslík. Hvězdný vítr může tvarovat tyto mlhoviny do bipolárních útvarů, z nichž někdy vidíme jen středový prstenec, nebo nám oblak připomíná kouli. Tak se nám jeví i tato mlhovina.

Kosmonautika

  • V uplynulém týdnu se povedly všechny starty raket, pokud tedy vynecháme spekulacemi opředenou misi Zuma, kde SpaceX ohlásila úspěšný start, ale proslýchalo se, že družice se neoddělila od horního stupně rakety. Možná je to jen zastírací manévr.
  • Čína rozjela rok ve velkém stylu a stihla hned tři starty během jednoho týdne. CZ-2D vynesla dvě družice GaoJing. CZ-3B vynesla dvě družice Beidou, ale zajímavostí je, že byl zaznamenán dramatický dopad jednoho z urychlovacích bloků nedaleko jedné z vesnic. A v sobotu už proběhl třetí start rakety CZ-2D. Na palubě byla snímkovací družice LKW-3.
  • Indie se pochlubila perfektním vypuštěním mnoha družic raketou PSLV. Na této raketě startovala česká i slovenská družice, ale další start pak nebyl úspěšný, když se neotevřel aerodynamický kryt. Proto je dobře, že se vše vrátilo k normálu, tedy úspěšnému letu.
  • Také raketa Delta IV M+ úspěšně odstartovala z Vandenbergu v Kalifornii a vypustila tajnou družici NROL-47.
  • Nákladní loď Dragon z mise CRS-13 se oddělila od ISS a úspěšně přistála v Tichém oceánu. V současnosti je to jediná nákladní loď schopná vozit vzorky a materiál z vesmírné stanice.
  • Virgin Galactic provedla další test VSS Unity (SpaceShipTwo). Opět šlo o shoz z podvěsu letadla a následný klouzavý let na letiště. Motorický test je tedy na spadnutí.
  • Očekáváme start japonské rakety Epsilon s družicí ASNARO-2, čínské CZ-11 s několika družicemi a americké rakety Atlas V s družicí SBIRS-GEO-4.
  • Společnost RocketLab stále chystá ke startu raketu Electron s elektrickým pohonem turbočerpadel. Nejnovější datum startu je 20. ledna, ale to se ještě může změnit.

Výročí

  • 15. ledna 1913 (105 let) se narodil český právník a astronom Jan Kvíčala. Věnoval se především pozorování meteorů a proměnných hvězd. Podílel se i na pozorování protuberancí a byl spoluautorem Gnómonického atlasu hvězdné oblohy, jehož vydání v roce 1941 posvětila i Mezinárodní astronomická unie. V roce 1940 mu byla udělena Nušlova cena České astronomické společnosti.
  • 20. ledna 1573 (445 let) se narodil německý astronom Simon Mayr, známý spíše latinsky jako Simon Marius. Do historie se zapsal, když ve svém díle Mundus Iovialis popsal čtyři měsíce Jupiteru, které nazval Io, Europa, Callisto po jménech Diových milenek a Ganymedes po Diově oblíbenci, kterého vládce bohů učinil na svém dvoře číšníkem. Marius tvrdil, že objevil měsíce několik dní před Galileim, z deníků se však zdá, že tomu bylo naopak. Nebyl však takový vizionář a tak i přes to, že považoval měsíce Jupiteru za tělesa obíhající kolem něj, přikláněl se k myšlence Tychonově, že planety sice obíhají Slunce, ale Slunce obíhá Zemi. Galileo naopak podporoval myšlenku Koperníkovu. Měl k tomu kromě Jupiterových měsíců důkazy v podobě fází Venuše možných pouze v dnešním heliocentrickém modelu.
  • 20. ledna 1978 (40 let) odstartovala na svoji první zásobovací misi nákladní loď Progress 1. Loď odvozená ze Sojuzu vezla náklad na stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu.

Výhled na příští týden    

  • Kulová hvězdokupa M 79
  • Kembleova kaskáda
  • Výročí: Apollo 5
  • Výročí: Miroslav J. Plavec, úmrtí
  • Výročí: Juraj Zverko
  • Výročí: IUE (ultrafialová observatoř)
  • Výročí: IRAS (infračervená observatoř)
  • Výročí: Pasiphae, měsíček Jupiteru
  • Výročí: Antonín Mrkos
  • Výročí: František Hřebík

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Progress 1, Simon Marius, Jan Kvíčala, NGC 1514, M 1, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2023/A3 (Tsuchinshan-ATLAS)

iso1600 F4 30s Kometa a IC4756

Další informace »