Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2014

29. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. července 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 7. do 20. 7.

Měsíc je po úplňku. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě a nyní je u ní také Merkur. Aktivita Slunce se snížila.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 19. července. V pátek bude 5 stupňů od planety Uran.

Planety:
Mars (0,2 mag) je večer nízko nad jihozápadem. Najdeme jej nedaleko hvězdy Spica v Panně.
Saturn (0,5 mag) je také nedaleko Marsu na jihozápadě.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru a ještě níže poblíž ní je slabší Merkur (0 mag).

Aktivita Slunce je nyní na velmi nízké úrovni poté, co zapadly všechny zajímavé aktivní oblasti. Další vývoj tedy závisí na skvrnách, které se vynoří na viditelném povrchu Slunce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ceres a Vesta v 29. týdnu 2014. Data Guide Autor: Martin Gembec
Ceres a Vesta v 29. týdnu 2014. Data Guide
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta, které se k sobě přiblížily počátkem července, najdeme stále poměrně blízko sobě v souhvězdí Panny. Orientační mapka je opět k dispozici vlevo a nejjasnější hvězda na obrázku Heze je k vidění nad dvojicí Mars – Spica.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Koncem týdne začnou ranní přelety. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

NLC (noční svítící oblaka) se stále ještě mohou zjevit na červencové obloze. Doplnili jsme snímky také do čtenářské galerie NLC 2014. Děkujeme za vaše snímky.

Kosmonautika:

  • Minulý týden Rusové poprvé otestovali novou raketu řady Angara. Test byl úspěšný, když první stupeň vynesl na balistickou dráhu maketu užitečného nákladu a spadl v oblasti Kamčatky. Nové rakety řady Angara představují první úplně nové typy raket od dob sovětské kosmonautiky. V raketách Angara Rusové získají pomocníka, který jim vyřeší mnoho současných problémů – jedná se o novou technologii, která ale vychází z osvědčených zkušeností, navíc se bude jednat o čistě ruské stroje, které k tomu všemu navíc ještě ani nebudou příliš zatěžovat životní prostředí. Jejich palivem totiž bude speciální petrolej a kapalný kyslík – stejnou směs ostatně používají rakety Sojuz. Díky modularitě skládání bude výroba rychlá a levná. Stanou se také náhradou rakety Proton.
     
  • K Mezinárodní vesmírné stanici se vydala nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences. Vynesla ji raketa Antares, jejíž start jste mohli sledovat i v našem online přenosu.
     

Výročí

  • 16. až 22. července 1994 (20 let) padala na Jupiter jednotlivá jádra roztrhané komety Shoemaker-Levy 9. Bylo to v té době obrovské překvapení a významný jev k pozorování, protože pomohl studovat atmosféru Jupiteru i reakci planety na dopad komety jako takové. Ačkoli se to jeví jako zcela mimořádný jev, Jupiter je tak hmotný, že působí ve Sluneční soustavě jako vysavač a svojí gravitací komety docela ovlivňuje, nebo rovnou přitahuje. V roce 2009 byla například na Jupiteru pozorvána další velká tmavá skvrna. Ale zpět k dopadu na Jupiter v roce 1994. Věnována je mu samostatná stránka JPL / NASA. A na tu mám jako tehdy začínající nadšenec do astronomie ještě jednu vzpomínku. Je to jedna z prvních webových stránek, kterou jsme u nás na gymnáziu pomocí meziměstského telefonního připojení stáhli až z Ameriky z tehdy ještě docela málo znamé služby internetu – webu.
     
  • 16. července 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci kosmická loď Apollo 11. Osud slavného Apolla, které vedlo až k vysazení Armstronga s Aldrinem na povrchu Měsíce, jistě netřeba připomínat, ovšem nechce se až věřit, že už se blíží půlstoletí od tohoto odvážného činu. A podle všeho ani po padesáti letech člověka na Měsíci neuvidíme.
     

Výhled na příští týden:

  • ráno Venuše, Měsíc (a Merkur)
  • ATV-5 k ISS
  • Progress se vrací z ISS a další startuje
  • Rosetta se blíží ke kometě
  • Výročí: Jupiterův měsíček Sinope
  • Výročí: Friedrich Wilhelm Bessel
  • Výročí: rentgenová observatoř Chandra
  • Výročí: objev prstenců Neptunu
  • Výročí: první výstup ženy do volného kosmu

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 11, Shoemaker-Levy 9


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »