Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2012

29. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7.

Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 19. 7. v novu. Vzhledem k pozici pod ekliptikou nebude v druhé polovině týdne pozorovatelný. V pondělí ještě na ranní obloze vytvoří hezký trojúhelník s Venuší a Jupiterem, ale pak zmizí v záři Slunce.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno. Nedaleko je jasná hvězda Aldebaran z Býka.

Slunce bylo nyní hodně aktivní. Aktivní oblast AR1520 vyprodukovala i zajímavou silnou erupci X1. Nyní skvrny v této oblasti pomalu zapadnou. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Končí přelety přes Slunce, většinou po sedmé ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 na družici SOHO. Společně s ní vidíme v pohybu tryskající oblaka plasmy ze sluneční koróny.

Kosmonautika:

  • 15. července úspěšně odstartovala druhá tříčlenná posádka k Mezinárodní stanici ISS. Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-05M proběhl z kosmodromu Bajkonur. Připojení lodi k ISS je v plánu v úterý ráno.
     
  • 9. července odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační družicí SES-5 (Astra).
     
  • 21. července má z japonského kosmodromu Tanegashima odstartovat raketa H-2B s automatickou nákladní lodí HTV (Kounotori-3) k ISS.
     

Výročí:

  • 18. července 1997 (15 let) zemřel významný americký geolog a astronom Eugene Shoemaker. Jmenuje se po něm sonda, která přistála na povrchu asteroidu Eros (NEAR). Jeho jméno je známo také díky kometě Shoemaker-Levy 9, kterou společně s manželkou Carolyn a Davidem Levym objevil v roce 1993 a jež spadla posléze na Jupiter. Podílel se na přípravě programu měsíčních sond Ranger, Surveyor a Clementine.
     
  • 19. července 1967 (45 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.
     
  • 22. července 1972 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
     
  • 22. července 1962 (50 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety a Měsíc
  • Výročí: Landsat 1
  • Výročí: GEOTAIL
  • Výročí: zánik Saljutu 6

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »