Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2023

27. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. července 2023 ve 23:30 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 7. do 9. 7. 2023. Měsíc bude v úplňku a bude vidět celou noc. Venuše dosahuje maximálního jasu. Ráno je vidět dobře Saturn a nad jihovýchodem i jasný Jupiter. Vesmírný dalekohled ESA Euclid se vydal úspěšně do kosmu. Virgin Galactic zahájila komerční lety SpaceShipTwo. Před 155 lety se narodila Henrietta Leavittová, která objevila vztah mezi svítivostí a periodou změn jasnosti cefeid, které pomohly změřit vzdálenější vesmír. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Opportunity.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 4. července v 5:42 SELČ. Bude vidět celou noc a ráno 7. 7. se potká s planetou Saturn.

Planety
Venuše (−4,7 mag) dosahuje 7. 7. maximálního jasu a opět se pomalu vzdaluje od planety Mars (1,7 mag). Ráno je dobře vidět Saturn (0,8 mag), který vrcholí za svítání nad jižním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) září za svítání podobně vysoko jako Saturn – vypadá jako jasná hvězda nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je zvýšená a opravdu veliká skvrna, která vyrostla doslova ze dne na den v jedné z aktivních oblastí, potěšila nejednoho pozorovatele. A byla vidět přes bezpečný filtr i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je letos opravdu chudá. Poslední týden nepřinesl žádný výrazný úkaz této zvláštní vysoko ležící mezosférické oblačnosti. Přehled úkazů najdete na podstránce ukazy.astro.cz. Zde je vidět, že slabá oblaka byla vidět ráno 26. června a v noci z 29. na 30. června.

Kosmonautika

1. července se díky raketě Falcon 9 vydal do kosmu dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Euclid. Jakmile se dostane na dráhu v okolí Lagrangeova libračního cenbtra L2 za Měsícem, začne zkoumat vzdálený vesmír. Měřit bude rozložení a vzdálenost galaxií asi na jedné třetině oblohy do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru.

První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013 Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013
Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
Soukromá firma Virgin Galactic začíná s dlouho očekávanými komerčními lety na hranice kosmického prostoru. Její miniraketoplán SpaceShipTwo pojmenovaný VSS Unity se opět vydal do výšky 86 km, kterou v USA považují za kosmický prostor (mezinárodně je Kármánova hranice ve výšce 100 km). Mise Galactic01 byla úspěšná, a tak se snad již dočkáme pravidelných letů.

Rekord si připsala také raketa Sojuz, která při startu z Vostočného 27. června vynesla 43 družic (40 z nich bylo ruských). Hlavním nákladem byla meteorologická družice Meteor-M 2-3.

Výročí

Henrietta Swan Leavittová Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Henrietta Swan Leavittová
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

4. července 1868 (155 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.

4. července 1968 (55 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.

4. července 1998 (25 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.

6. července 1938 (85 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.

7. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.

8. července 2003 (20 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL

Výhled na příští týden 

  • Merkur velmi nízko na večerní obloze
  • výročí: Fobos 2, start
  • výročí: Pavel Toufar
  • výročí: Jocelyn Bellová Burnellová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Fobos 1, Lysithea, Nozomi, Radio Astronomy Explorer, Henrietta Leavitt, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »