Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2018

24. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 13. června 2018 ve 22:15 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše a Jupiter už je nad jihem. Saturn se dá rozumně pozorovat již kolem půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Začne sezóna nočních svítících oblak? Na ISS proběhla výměna posádek, očekává se další výstup kosmonautů ven ze stanice a po úspěšných amerických i čínských startech tu máme v plánu start rakety Sojuz z Plesecku. New Horizons se opět probudila z hibernace a Curiosity hlásí uhlíkaté molekuly z Marsu. Před 55 lety startovala do vesmíru první žena.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 13. června ve 21:43 SELČ. V sobotu se vynoří srpek na večerní obloze hned pod Jesličkami, poblíž kterých už je i Venuše, která v jejich těsné blízkosti projde v dalším týdnu.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. Planeta je osvětlena ze tří čtvrtin a kotouček už má 14“, takže je ještě vhodná doba k fotografování oblačnosti v její atmosféře.
Jupiter (−2,4 mag) je nad jihem již za soumraku. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže je pozorovatelný už kolem půlnoci. Celou noc zůstává nízko, podobně jako Mars (−1,6 mag), který už má téměř 18“ velký kotouček a vidět je nejlépe až za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08. 14. června v 0:44 vstupuje na kotouč měsíc Europa. 15. června ve 23:39 končí zatmění měsíce Europa. 16. června ve 23:43 začíná zákryt Io. V neděli 17. června opět přechází Io a jeho stín – měsíc 21:02 až 23:10, stín od 21:53 do 0:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. června ve 21:25, 14. června ve 23:05 a 17. června v 0:40 (všechny časy SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Povrch se vyčistil a jen nějaké ty protuberance v h-alfě ukazují, že se něco děje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka

Každý rok, obvykle od 10. června se večer nad severozápadem a ráno nad severovýchodem objevují stříbřité až modravé oblaky vysoko v atmosféře. Jako poslední tak zůstávají osvětleny i dlouho po západu Slunce a svými typickými, často vlnkovitými, strukturami jsou na první pohled odlišitelné od běžných oblak v našich šířkách. Většinou se nejvíce objevují hodinu po západu Slunce nebo před jeho východem, ale když jsou hodně rozsáhlá, jsou vidět už krátce po západu Slunce a mohou dosahovat i do zenitu. Potom jsou déle v noci vidět podél celého severního obzoru. Další informace v našem starším článku a aktuální snímky na ukazy.astro.cz.

Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno. Autor: Martin Gembec
Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-09 s Prokopjevem, Auñónovou a Gerstem dorazila úspěšně k ISS. Mezitím se A. Feustel a R. Arnold chystají k dalšímu výstupu ze stanice. V případě úspěchu se Feustel dostane do první desítky v délce pobytu ve volném kosmu (nyní už má na kontě 48 hodin a 28 minut).

SpaceX má na kontě další úspěšný start. Falcon 9 vynesl družici SES-12 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-3A meteorologickou družici Fengyun-2H.

V týdnu měl startovat Pegasus-XL s družicí ICON z podvěsu letounu. Start byl však zrušen na neurčito a letadlo L-1011 se vrací na Vandenbergovu základnu. V neděli 17. června má startovat ruská raketa Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M.

NASA v týdnu oznámila, že Curiosity objevila na povrchu Marsu látky obsahující uhlík. Ty mohou samozřejmě vznikat i anorganickou cestou, ale pro vědce je lákavou možností, že za jejich vznikem stojí dávné mikroorganismy, protože v dané lokalitě byla kdysi tekoucí voda.

Sonda New Horizons směřuje k menší planetce z Kuiperova pásu, tělesu 2014 MU69. Nyní, asi půl roku před průletem, se probudila z hibernace. Samotný nejtěsnější průlet je očekáván 1. ledna 2019. Ještě předtím proběhne v Senegalu další pokus o zachycení zákrytu hvězdy touto planetkou. Pořád není zcela jasné, jaký má tvar a zda náhodou nemá nějakého průvodce.

Výročí

14. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským a 16. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 6. Na jeho palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Na oběžné dráze došlo k setkání obou lodí na relativně malou vzdálenost a i když let Těreškovové neprobíhal hladce, z hlediska rozvoje kosmonautiky šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Venuše u Jesliček
  • Výročí: Sally Rideová
  • Výročí: Max Wolf
  • Výročí: Jim Christy
  • Výročí: Zdeněk Kopal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 5, Valentina Těrešková, Vostok 6, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »