24. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak.
Obloha
Měsíc bude v úplňku až v pondělí 20. června ve 13:02 SELČ. V úterý 14. června prochází kolem hvězdy Spica v Panně, od čtvrtka 16. 6. se začne přibližovat Marsu a Saturnu ve Váhách a Štíru. Nejbližší setkání proběhne v sobotu 18. června, kdy bude jen 3° od Saturnu.
Planety:
Jupiter (–1,9 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem o půlnoci.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nízko nad východem už se objevuje také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
---|---|---|---|---|
13. 6. | 21:30 | 13. 6. | Europa zatmění konec 21:22 | |
15. 6. | 23:10 | 16. 6. | Io přechod měsíce zač. 22:23 | |
Časy jsou v letním čase (SELČ). |
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale opět se vynořily nějaké skvrny. Jedna aktivní oblast se objevila na západní části disku a pomalu mizí, druhá se naopak v sobotu vynořila a u východního okraje disku navíc vylezla celkem velká skvrna. Ta je v aktivní oblasti 2553 a jedná se o tu samou, která byla vidět o otočku dříve jako 2546 (ale ne ta velká okem viditelná skvrna 2529 alias 2542 viditelná při přechodu Merkuru). Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. Více k tomuto jevu najdete v samostatném článku.
Kosmonautika
- Uplynulý týden proběhlo několik zajímavých startů raket. Proton-M vynesl ve čtvrtek telekomunikační geostacionární družici, ale neoběšlo se to zcela bez problémů, které zachránil urychlovací stupeň Briz-M.
Další start obstarala těžkotonážní raketa Delta IV Heavy, které se to povedlo ale až na druhý pokus, protože čtvrteční noční start překazilo počasí. Na oběžnou dráhu se dostal velký vojenský satelit NROL-37, což by měla být radarová družice, schopná snímat telemetrii raket pomocí snad až 100 metrů veliké antény.
Třetí start měl proběhnout v neděli navečer v Číně prostřednictvím rakety CZ-3C s další navigační družicí Beidou. - Také další týden nabízí zajímavé starty. SpaceX by měla vypustit další Falcon 9 s geostacionární družicí Eutelsat. Start je zatím v plánu 15. června v 16:29 SELČ. Z Francouzské Guayány potom poletí Ariane 5 ECA s dvěma telekomunikačními družicemi. Start je v plánu 16. 6. ve 22:30 středoevropského letního času.
- Zkušební mise LISA Pathfinder si vede dobře. I taková informace nás potěšila v minulém týdnu.
- Nafukovací modul BEAM nebude navštěvován příliš často, ale svou první inspekci už má za sebou.
Výročí
- 13. června 1831 (185 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie. Podrobněji o tomto třetím velikánovi fyziky čtěte česky nebo anglicky.
Výhled na příští týden
- Výročí: Saljut 5
- Výročí: Fred Hoyle
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.