Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2014

24. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.

Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 13. června. V úterý 10. 6. prochází Měsíc jen 1,5° jižně od Saturnu. Zákryt bude viditelný například z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) se večer chýlí k severozápadnímu obzoru.
Mars (−0,2 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,3 mag) vrcholí ve Vahách nad jihem.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Aktivita Slunce se zvýšila. S nástupem víkendu se objevilo mnoho nových skvrnek v nejméně dvou významných aktivních oblastech. Oblasti se skvrnami se vyskytují poblíž středu Slunce a pokud se jejich magnetické pole bude nadále komplikovat, lze očekávat i silnější erupce. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní nastávají po celou krátkou noc. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Začala sezóna tzv. nočních svítících oblak (NLC). Znamená to, že večer kolem 22:30 nebo ráno kolem 3:30 by mohla být viditelná tato stříbřitá oblaka se zajímavými strukturami. Oblaka se nachází ve velkých výškách kolem 80 km, proto jsou osvětlena Sluncem, ačkoli níže položená oblaka jsou tmavá a na obloze vidíme hvězdy.

Kosmonautika:

  • Dalekohled Kepler bude pokračovat v hledání exoplanet. Mise K2 potrvá dva roky do roku 2016. Dalekohled bude nyní stabilizován jen dvěma setrvačníky, proto bude mířit během roku postupně na devět zvolených polí podél ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze). Dalekohled během předchozí čtyřleté mise sbíral data o jasu na 150 tisíc hvězd v souhvězdí Labutě a Lyry. Vědci nasbíraná data stále zpracovávají a objevili zde na 1000 exoplanet (a až 3800 kandidátů). Kepler umí najít exoplanety, které přechází přes kotouč vzdálené hvězdy, čímž na chvíli nepatrně poklesne její jas. Z dosud známých dat se ukázalo, že není problém nalézt Zemi podobné planety v obyvatelných zónách kolem jiných hvězd.
     
  • O tom, jak pokračuje vývoj lodi Orion, rakety SLS a dalšího příslušenství, jsme se mohli v týdnu dočíst v článku Nová éra se blíží na kosmonautix.cz.
     

Výhled na příští týden:

  • Letní slunovrat
  • Večerní planety, kometa PanSTARRS
  • Antares/Cygnus k ISS
  • Výročí: William Lassell

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »