Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2012

21. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.

Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Poletí Dragon k ISS?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude na začátku týdne vidět na večerní obloze v podobě tenkého srpku. Venuši bude nejblíže v úterý a ve středu, ale půjde jen o vzdálenou konjunkci. Měsíc je v první čtvrti až další pondělí.

Planety:

Venuše (-4,2 mag) nyní zahájila doslova úprk ke Slunci. Úhlově k němu poskakuje a je stále níže nad západním obzorem, když se stmívá. Její srpek je však krásně velký (cca 55") a hodně tenký. Nejlepší je vyhledat Venuši ještě na modré obloze za soumraku. Srpek je viditelný snadno i triedrem s malým zvětšením.
Mars (0,4 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Kotouček je opravdu malý (8") a je obtížné i při velkém zvětšení na něm něco vykoukat. Bývá vidět nějaká ta světlá oblast na jižní polokouli, nebo polární čepička na severu. Občas se zjeví i větší tmavý útvar. Dobře je patrné, že Mars jeví asi 90% fázi, kotouček není přesně kulatý.
Saturn (0,5 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Na kotoučku velkém 19" jsou nejnápadnější různě barevné pásy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety.
Jupiter (-2 mag) prošel úhlově blízko Slunci. Korónograf LASCO C2 dokonce zachytil Jupiterovy měsíčky Callistó a Ganyméda. Nad Sluncem jsou v korónografu LASCO C3 Plejády a k Jupiteru se blíží Merkur.

Slunce je krásné v každém dalekohledu, pochopitelně s patřičným ochranným filtrem. Na povrchu je řada aktivních oblastí, které se prozrazují výraznými skupinami skvrn a na okrajích disku vystupují mnohé protuberance. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS začínají být viditelné ráno. Severočeši si ještě mohou začátkem týdne počíhat na přelety přes Slunce. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX měla problém s raketou Falcon 9. Start lodi Dragon k ISS se odkládá, snad na úterý v 9:44. Podrobnosti v našem článku.
     
  • Sojuz TMA-04M s tříčlennou posádkou se připojil 17. května ke stanici ISS. Na palubu přibyl velezkušený ruský kosmonaut Gennadij Padalka (4. let - Mir, ISS) a dále Sergej Revin a Joseph Acabá.
     
  • Minulý týden byl bohatý na starty raket. Z Francouzské Guayany stratovala Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi, z Plesecku raketa Sojuz-U se zpravodajskou družicí Kobalt-M, z Bajkonuru raketa Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí Nimiq 6 a z Tanegašimy odstartovala raketa H-2A s družicemi SHIZUKU a Arirang-3.
     

Výročí:

  • 24. května 1962 (50 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Let byl provázen chybnými kroky astronauta, kvůli nimž došlo ke spotřebování paliva na korekce orientace lodi a tím i problému při přistání - v záchranném člunu jej vylovili 350 km od plánovaného místa přistání.
     

Výhled na příští týden:

  • loučení s Venuší před přechodem Slunce
  • Merkur poblíž Venuše
  • Martin Schwarzschild

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »