2. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 11. 1. do 17. 1. 2016. Měsíc bude na večerní obloze a dorůstá do čtvrti. Po setmění je vidět dvojici slabých planet Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Večerní oblohu zdobí kometa X1 PanSTARRS, viditelná i menším triedrem. Ranní kometa Catalina je ještě jasnější a pohybuje se kolem konce oje Velkého vozu. Aktivita Slunce je opět nízká. Američané začali vyrábět nové plutonium pro kosmické mise. Slováci hlásí, že jejich první družice je hotova.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v noci na neděli 17. ledna v 0:26. Období ideální viditelnosti proto připadá na večerní hodiny a v první polovině týdne můžeme pozorovat tenký srpek. Ve středu 13. ledna bude Měsíc tak blízko Neptunu, že nebude problém planetu dohledat dva stupně pod Měsícem. V sobotu 16. ledna večer, jak se bude Měsíc před čtvrtí sklánět k západu, začne se na terminátoru, hranici světla a tmy, rozsvěcet útvar Lunar X.
Planety:
Na večerní obloze jsou ještě tento týden dobře viditelné slabší planety Neptun s Uranem, k jejichž pohodlnému vyhledání postačí triedr.
Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy začne zlepšovat ranní viditelnost planety s prstenci a naopak se zhorší výška jasné jitřenky nad jihovýchodem. Krásné setkání obou planet vesměs zakryla oblačnost. Přesto děkujeme šťastným čtenářům za zaslané snímky, které najdete pod odkazy: Radek Lacko, Jiří Šíp a Erich Zlotý. Závěrem ještě jedno pěkné video úkazu.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 11. 1. | 23:10 | 13. 1. | Io přechod stínu 4:49 – 7:05 Io přechod měsíce zač. 5:54 |
|
| 13. 1. | 5:00 | 15. 1. | Io přechod stínu (23:17) – 1:33 Io přechod měsíce 0:21 – 2:35 |
|
| 14. 1. | 0:50 | 15. 1. | Ganymed zatmění 23:08 – (2:33) Io zákryt 23:44 |
|
| 15. 1. | 6:35 | 16. 1. | Ganymed zákryt 3:29 – 6:39 | |
| 16. 1. | 2:25 | |||
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je nízká. Na Slunci jsou dvě zajímavé oblasti se skvrnami, ale jsou zatím klidné, bez erupcí. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.
Večer se nám může podařit najít celkem jasnou kometku C/2013 X1 (PanSTARRS), která je aktuálně v souhvězdí Pegasa a díky dalšímu zjasnění má již kolem 8 mag. Tím pádem je za městem dostupná i pro triedr 10×50.
Kosmonautika
- Výborná zpráva přišla od našich slovenských kolegů, když oznámili, že minidružice skCUBE byla dokončena. Do vesmíru by měla startovat v lednu spolu s dalšími družicemi na raketě Falcon 9.
- Ačkoli má NASA zatím k dispozici poměrně dost plutonia pro pohon automatických sond a vozítek, začínají přípravy pro výrobu nového plutonia-238. Přeci jen výroba jde pomalu a za deset let se nějakých pár kilogramů navíc může hodit pro mise startující do odlehlých oblastí Sluneční soustavy.
Výročí
- 13. ledna 1986 (30 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.
- 14. ledna 1881 (135 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem téměř 6 metrů byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).
- 15. ledna 1976 (40 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Tuto rychlost by měla brzy překonat Juno až přiletí k Jupiteru a začne brzdit a poté sluneční sonda Solar Probe Plus. Sondy Helios pochopitelně zkoumaly plasmu v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.
- 17. ledna 1786 (230 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, naposledy například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.
Výhled na příští týden
- Měsíc spěje k úplňku
- Výročí: New Horizons
- Výročí: Jacobus Kapteyn
- Výročí: Uranovy Cordelia, Ophelia a Bianca
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
