2. vesmírný týden 2016

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v noci na neděli 17. ledna v 0:26. Období ideální viditelnosti proto připadá na večerní hodiny a v první polovině týdne můžeme pozorovat tenký srpek. Ve středu 13. ledna bude Měsíc tak blízko Neptunu, že nebude problém planetu dohledat dva stupně pod Měsícem. V sobotu 16. ledna večer, jak se bude Měsíc před čtvrtí sklánět k západu, začne se na terminátoru, hranici světla a tmy, rozsvěcet útvar Lunar X.

Planety:
Na večerní obloze jsou ještě tento týden dobře viditelné slabší planety Neptun s Uranem, k jejichž pohodlnému vyhledání postačí triedr.
Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy začne zlepšovat ranní viditelnost planety s prstenci a naopak se zhorší výška jasné jitřenky nad jihovýchodem. Krásné setkání obou planet vesměs zakryla oblačnost. Přesto děkujeme šťastným čtenářům za zaslané snímky, které najdete pod odkazy: Radek Lacko, Jiří Šíp a Erich Zlotý. Závěrem ještě jedno pěkné video úkazu.

Přechody GRS			Úkazy měsíců
11. 1.	23:10		13. 1.	Io přechod stínu 4:49 – 7:05 Io přechod měsíce zač. 5:54
13. 1.	5:00		15. 1.	Io přechod stínu (23:17) – 1:33 Io přechod měsíce 0:21 – 2:35
14. 1.	0:50		15. 1.	Ganymed zatmění 23:08 – (2:33) Io zákryt 23:44
15. 1.	6:35		16. 1.	Ganymed zákryt 3:29 – 6:39
16. 1.	2:25
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Na Slunci jsou dvě zajímavé oblasti se skvrnami, ale jsou zatím klidné, bez erupcí. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) vypadá jako docela velká mlhavá koule. Ohony jsou vizuálně slabé a dobře vyniknou až na fotografii. Vidět můžeme zahnutý prachový a rovný iontový ohon. Na povedené animaci Pavla Vabrouška si povšimněte, jak má tendenci uhýbat prach v ohonu ve směru dráhy letu komety, zatímco iontový ve směru od Slunce. Kometa se blíží konci oje Velkého vozu a koncem týdne mine jeho konec.

Večer se nám může podařit najít celkem jasnou kometku C/2013 X1 (PanSTARRS), která je aktuálně v souhvězdí Pegasa a díky dalšímu zjasnění má již kolem 8 mag. Tím pádem je za městem dostupná i pro triedr 10×50.

Kosmonautika

• Výborná zpráva přišla od našich slovenských kolegů, když oznámili, že minidružice skCUBE byla dokončena. Do vesmíru by měla startovat v lednu spolu s dalšími družicemi na raketě Falcon 9.
• Ačkoli má NASA zatím k dispozici poměrně dost plutonia pro pohon automatických sond a vozítek, začínají přípravy pro výrobu nového plutonia-238. Přeci jen výroba jde pomalu a za deset let se nějakých pár kilogramů navíc může hodit pro mise startující do odlehlých oblastí Sluneční soustavy.

Výročí

• 13. ledna 1986 (30 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.
• 14. ledna 1881 (135 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem téměř 6 metrů byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).
• 15. ledna 1976 (40 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Tuto rychlost by měla brzy překonat Juno až přiletí k Jupiteru a začne brzdit a poté sluneční sonda Solar Probe Plus. Sondy Helios pochopitelně zkoumaly plasmu v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.
• 17. ledna 1786 (230 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, naposledy například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.

Výhled na příští týden

• Měsíc spěje k úplňku
• Výročí: New Horizons
• Výročí: Jacobus Kapteyn
• Výročí: Uranovy Cordelia, Ophelia a Bianca

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.