19. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2020. Měsíc bude v úplňku, dokonale tak přezáří meteory éta Aquarid. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Proběhly tiskovky k chystanému letu soukromé americké lodi CrewDragon, který má proběhnout na konci května. Proběhnout by mohl start velké čínské rakety CZ-5B se zkušebním exemplářem chystané kosmické lodi. Před 120 lety se narodila americká astronomka britského původu Cecilia Payne-Gaposchkin, která už ve své doktorandské práci navrhla složení hvězd hlavně z vodíku a hélia, což bylo v té době tak revoluční, že tomu nikdo nevěřil a i ona sama měla později pochyby.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 7. května ve 12:45 SELČ. Vzhledem k tomu, že je od nás jen trochu dále, než v dubnu, bude to opět poměrně jasný úplněk. V noci na 4. května těsně po půlnoci se za severní okraj Měsíce schová hvězda 4. velikosti ný Virginis.
Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer. Ráno jsou vidět planety Mars (0,4 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,4 mag).
Aktivita Slunce je velmi nízká. V minulém týdnu se po delší době objevilo několik skupin se skvrnami, ale šlo jen o přechodný úkaz. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Maximum meteorického roje Halleyovy komety s názvem éta Aquaridy připadá na 6. května, ale protože tou dobou se Měsíc nachází na obloze až do ranních hodin, kdy je aktivita nejvyšší, nelze očekávat žádné závratné množství spatřených meteorů.
Kosmonautika
Raketa Sojuz 2-1A pomohla dopravit k ISS nákladní loď Progress MS-14.
Autor: NASA
Čtvrtý prototyp chystané lodi Starship SpaceX v Texasu zatím jako první přežil tlakové i kryogenní zkoušky, takže mu byl přidělán jeden motor Raptor do asymetrické polohy vůči středu a jestli se nic nezmění, mohl by koncem května nebo za několik týdnů proběhnout pokus o skok prototypu do zatím neurčené výšky.
Firma Intelsat oznámila, že její družice vypuštěná již roku 2001, která by jinak byla vyřazena pro nedostatek paliva, je zpět na geostacionární dráze a začala poskytovat přenosové služby zákazníkům. Je to možné díky zkušební tankovací družici MEV-1, která jí dodala palivo v únoru tohoto roku.
Miniraketoplán SpaceShipTwo VSS Unity společnosti Virgin Galactic provedl úspěšný vzlet a přistání na základně Spaceport America v Novém Mexiku. Je to další z krůčků směřujících ke komerčním letům. Tentokrát bylo raketové letadlo pouze vypuštěno z výšky 16 km, ale šlo o první letový test z nové základny, odkud se má pak létat komerčně. Jestliže se v datech z letu neobjeví nic neobvyklého, mohlo by se příště letět i se zapnutým raketovým motorem.
Autor: Virgin Galactic Holdings, Inc.
Testovací start velké rakety CZ-5B se zkušebním kusem nové čínské kosmické lodi by nakonec mohl proběhnout 5. května.
7. května chce provést další start SpaceX s dalšími 60 družicemi Starlink.
Výročí
10. května 1900 (120 let) se narodila americká astronomka britského původu Cecilia Payne-Gaposchkin. jak už to v té době bývalo, vystudovala sice Cambridge, ale nedostala titul, pro své pohlaví. Zabývala se nejprve botanikou, chemií a fyzikou, ale jak sama uvedla, život jí změnila přednáška Arthura Eddingtona o výpravě za zatměním 1919 potvrzující Einsteinovu obecnou teorii relativity. Její zájem o astronomii podpořil Harlow Shapley, který byl ředitelem americké Harvardské observatoře. Ten jí nabídl, že zde může absolvovat doktorandské studium. V roce 1925 dostala titul PhD za disertační práci o atmosférách hvězd. Uvedla, že velké rozdíly v absorpčních čarách hvězd nejsou dány rozdílným množstvím prvků, ale rozdílnou ionizací při různých teplotách. Uvedla, navzdory tehdejším představám o velkém zastoupení kovů ve hvězdách, že Slunce je tvořeno héliem a především vodíkem. Její teorie nebyla zprvu přijata a potvrdila se až o několika letech. Později se věnovala výzkumu struktury naší Galaxie a to pozorování velmi svítivých hvězd a obrovského množství (milionů) proměnných hvězd v Mléčné dráze i v blízkém Velkém Magellanově oblaku.
10. května 1930 (90 let) se narodil americký vynálezce George Elwood Smith. Jeho jméno si připomínáme především proto, že je spoluobjevitelem CCD čipu, díky kterému došlo k revoluci nejen ve snímání vesmíru. Zhruba od 80. let se tento polovodičový prvek začal používat v profesionálních a postupně i amatérských dalekohledech kde vytlačil fotografické desky nebo film.
Výhled na příští týden
- Měsíc a planety ráno
- Uvidíme kometu C/2020 F8 (SWAN)?
- příprava startu tajného miniraketoplánu X-37B
- Výročí: Václav Knoll
- Výročí: Jean-Félix Adolphe Gambart
- Výročí: měsíce Pluta Nix a Hydra
- Výročí: Honoré Flaugergues
- Výročí: John Francis Skjellerup
- Výročí: Ing. Vilém Gajdušek
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
