Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2015

18. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 29. dubna ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 4. května (nad ránem). Minulý týden potěšilo jeho setkání s jasným Aldebaranem v souhvězdí Býka. Díky příznivému počasí se tato jasná hvězda dala pozorovat nedaleko Měsíce už odpoledne a z večerního setkání se povedla opravdu pěkná várka fotografií, za něž bychom rádi doporučili hezký pokus o snímek s velkým dynamickým rozsahem od Romana Vaňúra.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 21:00 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -0,7 mag). Nachází se na azimutu kolem 295°.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:15 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 4. 19:50   28. 4. Io zákryt zač. 21:56
2. 5. 23:10   29. 4. Io přechod měsíce konec 21:21
Io přechod stínu konec 22:37
      1. 5. Europa zákryt zač. 23:15
      2. 5. Ganymed zákryt konec 23:32
      3. 5. Europa přechod měsíc 18:25 - 21:18
Europa přechod stínu 20:58 - 23:52
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se snížila. K vidění však byla například krásná velká protuberance. Doporučit můžeme také animaci pohybu plasmy, jak ji zachytil Tomáš Grygarčík. Na viditelné polokouli byla řada skupin skvrn. Nyní nám skvrn ubylo, takže se necháme překvapit, jak to bude vypadat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 30. dubna by měla zaniknout sonda MESSENGER, která po čtyři roky kroužila kolem planety Merkur. Sondě už loni došlo palivo na korekce dráhy a poslední zvyšování orbity probíhalo pouze pomocí stlačeného plynu. Přínos MESSENGERu je však nedocenitelný, od podrobné mapy celého povrchu, po další zajímavé objevy z pohledu geologie, vnitřní stavby, atmosféry, nebo ledu v kráterech v oblastech pólů.
  • Sonda DAWN odeslala další detailní snímky trpasličí planety Ceres a už tu máme pokračování úvah, co jsou vlastně zač ony záhadné bílé skvrny v jednom z kráterů. NASA dokonce vytvořila speciální stránku, kde můžete hlasovat, o jaký útvar jde.

Výročí

  • 28. dubna 1900 (115 let) se narodil holandský astronom Jan Hendrik Oort. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

Výhled na příští týden

  • slábnoucí Merkur v elongaci
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Oort


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »