Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2018

15. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. dubna v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. dubna v 9:18 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,4 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. dubna v 0:00 SELČ začíná zatmění Io a jeho zákryt končí ve 2:49. 10. dubna v 0:09 skončí Io přechod kotouče Jupiteru. 11. dubna od 3:00 do 5:15 proběhne přechod stínu měsíce Europa, samotný měsíc vstoupí na kotouč ve 4:20. 12. dubna od 0:16 do 1:16 proběhne zákryt Ganymedu. 13. dubna v 1:33 skončí zákryt Europy. 15. dubna začíná ve 4:46 přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 10. dubna ve 4:35 SELČ, 11. 4. v 0:25, 13. 4. ve 2:05 a 15. 4. ve 3:40.

Aktivita Slunce je nízká. Přesto pokračuje aktivita polárních září v severských šířkách, kde i přes nástup „bílých nocí“ zatím šlo nějaké úkazy zpozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Leo triplet
Dnes si připomeneme pěknou trojici galaxií ve Lvu. Trojice M 65, M 66 a NGC 3628 je pěkným objektem pro pozorování pod zadními nohami souhvězdí Lva. Vyhledávání začněme na prodloužené spojnici hvězd delta a theta Leonis. Pokračujeme-li od nich asi o polovinu jejich vzdálenosti dolů, najdeme zde trojici hvězd v přímce, z nichž první je nejjasnější (5,3 mag). M 65 je potom vlevo od nich, pokud si hvězdy představíme jako základnu rovnostranného trojúhelníku. M 66 hned vedle je podobně slabá a výše ležící NGC 3628 je pěkně protažená a o něco slabší. Od trojice hvězd doprava hledejte případně ještě čtvrtou, slabší galaxii, NGC 3593. Galaxii M 65 je věnován i poslední díl pořadu Noční obloha.

Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu
Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu

Kosmonautika

V pondělí 9. dubna v rámci pořadu Hydepark Civilizace bude na poměrně dlouhých 20 minut v přímém přenosu hostem astronaut Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Obvyklá doba spojení se stanicí bývá kolem 10 minut a většinou se o dotazy dělí více stran. V tomto případě se povedlo vyjednat maximální možný čas a tak se máme opravdu na co těšit. Moderovat bude vynikající Daniel Stach.

2. dubna odstartovala k ISS loď Dragon v rámci mise CRS-14. První stupeň Falconu 9 i kabina lodi už letěly podruhé a nyní je již náklad na palubě ISS.

5. dubna proběhl úspěšný start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě byla dvojice družic DSN-1/Superbird-8 a HYLAS 4. Při minulém startu došlo k odchylce od plánované trajektorie, ale start byl nakonec úspěšný. Tentokrát vše proběhlo bez problémů.

Společnost Virgin Galactic provedla 5. dubna první motorický let svého suborbitálního letounu VSS Unity. Motor hořel 30 sekund a bylo dosaženo výšky 25 km.

Ve čtvrtek 12. dubna (v den výročí startu Gagarina a prvního raketoplánu) očekáváme start dvou raket. Indická PSLV má vynést družici IRNSS-1I. Raketa Atlas 5 poletí s družicí AFSPC-11 a experimentem EAGLE.

Výročí

12. dubna 1913 (105 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský.

15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • Spirální galaxie IC 342
  • Výročí: Jiří Mrázek
  • Výročí: Friedrich Struve

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »