Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2015

15. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 8. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 4. do 12. 4. 2015. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 12. dubna. Pokud si jej najdete nad ránem, určitě hezky vyniknou povrchové útvary. V sobotu nad ránem bude procházet přes hvězdokupu M 25 ve Střelci a zakryje i jednu hvězdu 5,6 mag nad hvězdokupou.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem.
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný hlavně v první polovině noci, večer je nad jihem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme nejlépe pozorovat Saturn (0,4 mag).

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6. 4. 21:35   6. 4. Io přechod měsíc 18:58 - 21:15
Io přechod stínu 20:06 - 22:24
8. 4. 23:15   7. 4. Ganymed přechod měsíc 18:22 - 22:00
Ganymed přechod stínu 23:00 - (2:39)
11. 4. 20:45   8. 4. Europa přechod měsíc 21:31 - (0:25)
Europa přechod stínu 23:51 - (2:45)
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je nevýrazná. Zaujme jen jedna větší oblast se skvrnami a utržení filamentu o víkendu, přičemž plasma z něj směřuje zcela, nebo převážně mimo Zemi. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Česká kosmická kancelář. hledá dobrovolníky. Mezi 29. červnem a 3. červencem letošního roku se bude v Praze konat mezinárodní sympozium Humans in Space, které organizují Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie. Na konferenci se budou řešit témata spojená s pobytem člověka v kosmu a s tím souvisejícím technickým zázemím. Organizátoři se momentálně obrací na mladé fanoušky kosmonautiky z řad studentů a nabízí jim možnost zúčastnit se celé akce a podílet se na jejím technickém zajištění. Dobrovolníci si ze sympozia kromě zkušeností odnesou i vzpomínky na setkání s vědci, techniky i kosmonauty.

Výročí

  • 6. dubna 1965 (50 let) odstartovala první telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.
  • 11. dubna 1970 (45 let) odstartovala raketa Saturn V s kosmickou lodí Apollo 13. Osudový let, který je všem dobře známý díky nehodě a šťastnému návratu, má na svém kontě jeden primát, když při obletu Měsíce byli astronauti nejdál, co kdy kosmická loď s lidmi od Země doletěla.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Transit 1B
  • Výročí: Peter Apian

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Intelsat 1


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »