Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2015

14. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 1. dubna 2015 ve 21 SELČ. Data:Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 3. do 5. 4. 2015. První jarní úplněk přinese Velikonoce. Úplné zatmění Měsíce bude pro nás jen na internetu. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe ráno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 4. dubna. Hned následující neděle je proto Velikonoční (po prvním jarním úplňku). Úplné zatmění Měsíce nám bude muset zprostředkovat internet, od nás je zcela nepozorovatelné. Podrobnosti připravujeme.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Slabší Mars (1,3 mag) pomalu mizí k západnímu obzoru.
Jupiter (-2,5 mag) je viditelný celou noc. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Ráno můžeme pozorovat Saturn (0,4 mag), který je před pátou 20 stupňů nad jihem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
30. 3. 20:50   31. 3. Ganymed přechod stínu 19:01 - 22:40
Kallisto přechod měsíc 19:07 - 23:55
1. 4. 22:30   1. 4. Europa přechod měsíc 19:03 - 21:57
Europa přechod stínu 21:15 - (0:09)
4. 4. 20:00      
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se opět snížila. Na povrchu je však stále ještě jedna velká skvrna, které si pozorovatelé o víkendu všimli dokonce i bez dalekohledu. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 27. března odstartoval k ISS Sojuz TMA-15M. Dva kosmonauti nyní stráví na stanici výjimečně rok, místo půlročního pobytu, jak je běžné.

Výročí

  • 31. března 2005 (10 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Planetku si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.
  • 1. dubna 1960 (360 let) odstartoval meteorologický satelit TIROS-1. Byla to první úspěšná meteorologická družice. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.
  • 2. dubna 1845 (170 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.
  • 5. dubna 1990 (25 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Raketa je ve verzi XL schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Intelsat 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, MakeMake, TIROS-1


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »