Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Změny v atmosféře planety Jupiter

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

Stalo se tak v rámci kalibračních testů kamery. Nicméně surové (nezpracované) obrázky byly neostré, protože takovéto mimořádné pozorování původně nebylo plánováno. Avšak Dennis Gallagher, hlavní konstruktér kamery HiRISE, dříve spolupracující s firmou Ball Aerospace, Boulder, Colorado, nyní s firmou CDM-Optics in Boulder, obraz upravil.

Díky této úpravě obrazu, a také proto, že Mars je blíže k Jupiteru než Země, je rozlišení snímku srovnatelné s fotografiemi Jupitera, které v minulosti pořídil HST. Barevné podání snímku neodpovídá vnímavosti lidského oka, protože kamera registruje záření na poněkud delších vlnových délkách. Výsledek pozorování vidíte v úvodu článku.

Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.
Planeta Jupiter na fotografii ze sondy New Horizons.

Snímkování planety Jupiter zahájila také americká sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), která sice míří k trpasličí planetě Pluto (průlet v červenci 2015), ale v těchto dnech se blíží k Jupiteru. Obří planeta Jupiter poslouží sondě jako „gravitační prak“ pro zvýšení rychlosti a patřičnou změnu dráhy. Vědci si nemohli nechat ujít průlet kolem Jupitera k výzkumu této planety. K nejtěsnějšímu průletu dojde 28. 2. 2007, kdy sonda prolétne ve vzdálenosti 2 300 000 km, což je asi 4krát blíže, než při průletu sondy Cassini v prosinci 2000.

Velké množství snímků Jupitera, pořízených sondou New Horizons, si můžete prohlédnout na adrese http://pluto.jhuapl.edu/soc/. Na fotografiích lze spatřit kromě Velké Rudé skvrny (Great Red Spot) a Malé rudé skvrny (Little Red Spot) také několik malých světlých oválných útvarů. Předpokládá se, že v období leden až červen 2007 sonda uskuteční více než 700 pozorování planety Jupiter, jejích 4 velkých měsíců, prstenců a magnetosféry planety.

Již na prvních fotografiích Jupitera, které pořídila sonda New Horizons, lze spatřit odlišnou „tvář“ planety, než jakou „nastavila“ v předcházejících letech sondám Voyager 1, Galileo nebo Cassini. Oblasti kolem rovníku a v jižních tropických šířkách jsou pozoruhodně klidné, žádné typické turbulence za Velkou rudou skvrnou nejsou patrné.

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.

Pro porovnání ještě přikládám snímek planety Jupiter, který 29. 12. 2000 pořídila ze vzdálenosti 10 miliónů km sonda Cassini. Na první pohled je zde patrná bohatá turbulence v blízkosti Rudé skvrny.

Zdroj: spaceflightnow a pluto.jhuapl.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »