Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatmění Slunce se blíží. Na co se těšit?

Zatmění Slunce se blíží. Na co se těšit?

Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011.
Autor: Michal Magner

Už to nejsou měsíce, ale pouhé dny, které nás dělí od velmi vzácného úkazu na českém nebi – výrazného částečného zatmění Slunce 20. března 2015. Ten den se v dopoledních (pátečních) hodinách Měsíc postaví před sluneční disk a skryje z něj na některých místech naší země přes 73 procent průměru. Na nebi tak při maximální fázi úkazu spatříme přes bezpečný filtr či dalekohledy na hvězdárnách jen líbezný srpek z naší mateřské hvězdy vypadající poeticky jako jakýsi úsměv na obloze. Na co se při pozorování úkazu ještě těšit? A kam se v za jevem vydat na území České republiky?

Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
V pátek 20. března v dopoledních hodinách budeme za příznivého počasí svědky mimořádné nebeské podívané – velmi výrazného částečného zatmění Slunce. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem.

Jako úplné bude zatmění vidět v pásu rozkládajícím se v Severním ledovém oceánu. Na trase měsíčního stínu přitom leží jen dvě pevninské oblasti – Faerské ostrovy a Špicberky. Zatmění na obou místech bude trvat přes dvě minuty a mimo krásný úkaz budou na pozoruhodně potemnělém nebi vidět hned 3 planety Sluneční sostavy. Mnoho vědeckých expedic i nadšenců z celého se proto vydává zejména na plánované komerční plavby různých evropských společností.

Neostré skvrny versus ostrý Měsíc

Sluneční skvrny a sluneční zatmění
Sluneční skvrny a sluneční zatmění
Patrně to nejzajímavější, co úkaz nabídne v České republice, bude možnost sledování siluety hornatého měsíčního okraje před slunečním diskem. Čím větší dalekohled, tím lépe (doporučujeme zajít na nejbližší hvězdárnu – viz dále). Jak se Měsíc bude pozvolna sunout od severozápadního k severovýchodnímu okraji naší mateřské hvězdy, uvidíme nejen ostré kontury na okraji jinak temného měsíčního disku, ale rovněž přechod Měsíce přes objekty na viditelném slunečním povrchu. Pokud se zrovna na Slunci zrodí nějaké výraznější sluneční skvrny, bude patrná jejich neostrost a také ne až tak tmavý odstín jako u Měsíce. Důvod je jednoduchý – zatímco Měsíc je neprůhledné a nezářivé těleso, skvrny jsou sice tmavší v porovnání s oslnivou sluneční fotosférou, ale i tak září při své „povrchové“ teplotě okolo 4500 Kelvinů. Těšme se tedy na vskutku názorný pohled…

Najdeme si Venuši

Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Pro fajnšmekry a návštěvníky hvězdáren tu bude ještě jedna výzva. Přímo během úkazu si budeme moci zkusit najít planetu Venuši. Jas Slunce zdaleka nepoklesne tak, aby byly vidět další planety či hvězdy, ale jasnou Venuši lze pozorovat za bílého dne i bez ohledu na probíhající zatmění. Silně to závisí na průzračnosti ovzduší a jasném počasí. Takže částečný zákryt, byť nebude mít výrazný potemňující efekt, bude jen výhodou. Planetu v době maxima úkazu najdeme okolo 11. hodiny přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Slunce, a to asi 33° nalevo od slunečního srpku. Pokud bude jasná obloha, při patřičné opatrnosti bychom mohli Venuši jako stříbřitý bod na obloze najít očima či malým dalekohledem.

Jak na to? Slunce si bude třeba zakrýt rukou či nějakým předmětem (případně filtrem, co budete mít po ruce) a pak už jen hledat ve správných míste. Pokud použijete dalekohled, překvapí vás Venuše zvláštním tvarem brambory. Venuše totiž podobně jako Měsíc mění fáze a zrovna v době úkazu bude vypadat jako Měsíc několik dní před úplňkem. V žádném případě ale dalekohledem poté nenajíždějte zpátky na Slunce, dokud na objektiv opět nenasadíte bezpečný filtr.

Připravte si své fotoaparáty... bezpečně!

Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Vítězný snímek zatmění Slunce 4. ledna 2011 od Jiřího Zacha
Částečné zatmění Slunce je nejen pastvou pro oči, ale rovněž studnou inspirace pro fotografy. Pochopitelně je třeba brát v úvahu, že Slunce bude v dopoledních hodinách už poměrně vysoko nad obzorem, takže bude nutné dbát na bezpečnost, abyste si nepoškodili svůj fotoaparát či nedejbože i zrak. Nejkrásnější fotografie částečného zatmění přitom vznikají v kompozici s nějakým pozemským objektem – například věží kostela či korunou stromu. K tomu by mohla napomoci případná řidší oblačnost. Čili, ač si všichni přejí opravdu jasné počasí, občasná průhledná oblaka by nebyla úplně na škodu.

Jak se připravit? Pokud chcete dát na přírodu a doufat v nějakou tu oblačnost, je i tak nutné volit co nejkratší expozice, objektiv přiclonit a pochopitelně nastavit co nejmenší ISO. Jaké snímky mohou vzniknout, se můžete inspirovat z galerie zatmění před 3 lety. Pakliže zatoužíte po detailnějším záběru například na sluneční skvny či dokonce protuberance přes speciální dalekohledy, je dobré své záměry konzultovat s odborníky. Můžete využít náš poradní portál, kontaktovat Vám nejblíže nacházející se hvězdárnu, nebo například Astronomické fórum.

Navštivte nejbližší hvězdárnu!

Speciálně kvůli úkazu otévírá na území Česka dveře mnoho hvězdáren, a to i mimo své obvyklé otevírací doby! Akce budou vhodné pro širokou veřejnost a (někdy i především) pro školní exkurze. Pozorování pořádají i různé astronomické spolky. Nechat se nalákat můžete nejen na pozorování úkazu velkými přístroji s bohatým informativním doprovodem, ale rovněž právě na pozorování planety Venuše nebo na internetový přímý přenos úplného zatmění z pásu totality. I v případě nepřízně počasí je často připraven náhradní program. Kam se dá za zatměním vydat, už nyní naleznete na www.astro.cz/zatmeni_cr. Seznam se bude ještě rozšiřovat.

Nenechte si to ujít!

Jak již bylo několikrát i v superlativech zmíněno, jde o opravdu mimořádnou událost. Toto zatmění bude nejen největší svého druhu nad územím naší republiky až do roku 2026, ale rovněž poslední odsud viditelné až do roku 2021. Zatmění Slunce jsou v České republice obecně vzácná, o čemž hovoří i fakt, že úplného se u nás dočkají až budoucí generace 7. října 2135. Rozhodně si proto úkaz nenechte ujít.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Podrobné informace o úkazu na Astro.cz
[2] Akce pořádané v České republice
[3] Přehled slunečních zatmění (nejen) v ČR až do roku 2060
[4] Bezpečnost při pozorování zatmění Slunce




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2015


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »