Už devět vrtů Curiosity na Marsu
Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.
Pokud jste video o vrtáku minuli, stručně můžeme zmínit, že je to trochu jiná vrtačka, než jak ji známe z naší domácnosti. Po stranách vrtáku vidíme dvě tyčky, které detekují, zda se vrták dobře dotýká podložky a stabilizují ho při vrtání. Samotná vrtačka má výměnné bity (koncovky) a pracuje spíše tak, že do podložky buší a pomalu se při tom otáčí. Jak se materiál drolí, je nasáván vnitřní dutou částí do komory nad vrtákem. Odtud pak navrtaný materiál putuje do přístroje Chimra uvnitř těla Curiosity.
Před několika dny jsme slibovali se rozepsat více o vrtech na Marsu, protože do minulého povídání jsme propašovali jen rozbor toho, co čeká Curiosity v následujícím období, tedy výzkum obřích tmavých dun, ale nyní je čas zase na malé ohlédnutí za posledním řekněme měsícem na Marsu.
Jak je patrné z výše uvedeného obrázku (plné rozlišení originálu zde), vozítko již provedlo devět úplných vrtů, ale poprvé provedlo dva v jedné lokalitě. Na obrázku níže vidíme napravo vrt z lokality nazvané pracovně Big Sky, vlevo pak druhý vrt z lokality Greenhorn. Důvod je nasnadě, neboť hornina vlevo je o něco světlejší a tak bylo jistě velmi zajímavé porovnat složení dvou podobných kamenů v jedné lokalitě. Odběr vzorků již máme za sebou a zatímco vozítko popojíždí, analýza druhého vzorku je před dokončením.
Více o tom, jak celá analýza probíhá, vypovídá následující tabulka. Jak je patrné, zatímco jedna analýza je ještě dokončována uvnitř robota, další odběr vzorků již probíhá a posléze se tedy analýza druhého vzorku dokončuje, zatímco přejíždíme k velkým dunám.
Dvojice vrtů v téže lokalitě nám nabídla skvělou příležitost porovnat mineralogické složení blízkých vzorků. Data z ChemCam nám napověděla, že světlejší oblast je bohatá na křemík. Podobně bohatá oblast na křemík byla navrtána v oblasti Buckskin. Ovšem tehdy nebylo zcela zřejmé, zda jde o křemík, který zde už byl, nebo je výsledkem nějaké přeměny. Vědci tak doufají, že pohled na výsledky vzorků Greenhornu jim pomůže pochopit, jaký proces tyto světlejší oblasti vytvářel. Výsledky chemických analýz zatím nebyly publikovány, ale dá se očekávat, že se tak stane v prosinci, kdy je v Americe v plánu další setkání geofyziků.
Jak jsme mohli v tabulce číst, plánování aktivit muselo mít přesné načasování. Na začátku musí výt cokoli na robotické paži zcela čisté. Dále samotné aktivity paže a také laboratoře SAM jsou energeticky náročné, což klade nároky na stav baterií robota, aby nebyly na konci solu příliš vybité. Plánování aktivit se na Zemi provádí každý druhý den, tedy asi třikrát do týdne, protože den na Zemi a Marsu se liší asi o půl hodiny a čas operátorů se rozchází s časem robota. Díky tomuto způsobu ovládání vozítka je omezeno jeho pojíždění, ale zároveň to umožňuje dostatečně dobíjet baterie. Ovšem od přejetí ke Greenhornu se přešlo na každodenní operace a to kladlo zvýšené nároky na stav baterií. Například během solu 1127 už byla Curiosity u Greenhornu, ale ještě musela nasypat vzorky do laboratoře SAM, analyzovat je, vysypat a vše vyčistit. A hned den po dokončení těchto aktivit (sol 1133) už se chystalo vrtání v lokalitě Greenhorn.
A jak je z tabulky patrné, během solu 1126 proběhlo intenzivní fotografování vozítka z kamery na robotické paži, tzv. selfie. Ani o tuto mozaiku snímků vás proto nepřipravíme.
Průzkum lokality Big Sky a Greenhorn byl krásnou ukázkou souhry všech přístrojů. MastCam a ChemCam ji zkoumaly na dálku a pomohly najít nejlepší místo. Vrták a přístroje uvnitř Curiosity provedly pečlivou analýzu vzorků. Jestliže ale průzkum této lokality byl pohledem do dávné historie Marsu, nastávající přesun do lokality Bagnold Dunes nás přenese do aktuální současnosti Marsu, protože cílem je prozkoumat, jak se chová písek v marsovské gravitaci a ve zdejším větru. A o tom jste si už asi četli v minulém článku.
Děkujeme laskavému čtenáři za trpělivost, pokud dočetl až sem a našel případné nepřesnosti. Po stránce překladu a porozumění některým partiím (tabulka, popisky obrázků) i po stránce pochopení geologických termínů to byl náročnější úkol, než na jaký je autor zvyklý. Případná doporučení úprav autor velmi rád uvítá.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Blog The Planetary Society
[2] Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny