Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ukrývají se v nitru plynných planet obří diamanty?

Ukrývají se v nitru plynných planet obří diamanty?

Planeta Saturn na snímku ze sondy Cassini Autor: NASA
Planeta Saturn na snímku ze sondy Cassini
Autor: NASA
Obří plynné planety Sluneční soustavy stále ještě před astronomy ukrývají mnohá tajemství. Z nedávno publikované vědecké práce planetologů vyplývá, že hluboko v atmosférách obřích planet Jupiter a Saturn se mohou nacházet velké kusy diamantů vznášející se v tekutém fluidu z vodíku a hélia.

Planetologové Mona L. Delitsky (California Specialty Engineering in Pasadena, Kalifornie) a Kevin H. Baines (University of Wisconsin-Madison) shromáždili dostupné údaje o fázovém diagramu uhlíku a zkombinovali je s nově publikovanými adiabatickými křivkami (diagram tlak-teplota) pro planety Jupiter a Saturn a vypočítali, že hluboko v nitru atmosfér těchto obřích planet mohou být stabilní podmínky pro výskyt diamantů. Kromě toho zjistili, že hlouběji pod oblastmi, kde se mohou diamanty nacházet v pevném skupenství, budou tlaky a teploty tak vysoké, že diamanty zřejmě budou přecházet z pevné fáze do kapalné – mohou zde vznikat tekuté diamanty vytvářející diamantový déšť.

V nedávné publikaci (Nettelmann a kol., 2008 a 2011) byly uveřejněny vylepšené modely adiabatických křivek na základě nových stavových rovnic pro látky v nitru Jupitera a Saturnu. Dále byly publikovány výsledky nových experimentů vědců ze Sandia Laboratories a Lawrence Livermore National Laboratory, využívajících techniky rázových vln, které určují jasné hranice pro různá skupenství uhlíku.

Adiabatické křivky (diagram tlak-teplota) pro obří planety Autor: Nettelmann et al., 2008 a 2011
Adiabatické křivky (diagram tlak-teplota) pro obří planety
Autor: Nettelmann et al., 2008 a 2011
Mona L. Delitsky a Kevin H. Baines uvádějí, že základní formy uhlíku (saze a grafit) vytvořené v důsledku mimořádně silných bleskových výbojů v atmosféře planety Saturn, klesají směrem do nitra planety. Hluboko v atmosféře je přítomný uhlík stlačován a mění se na diamanty, které poblíž jádra planety následně tají a vznikají diamanty kapalné.

Již 30 let je známo, že diamanty mohou být stabilní v jádrech planet Uran a Neptun. O Jupiteru a Saturnu se soudilo, že v jejich nitrech je příliš vysoká teplota a tudíž zde nejsou vhodné podmínky pro vytvoření tuhých diamantů. Naopak v jádru Uranu a Neptunu je mnohem nižší teplota, nemůže zde tedy docházet k tání diamantů. Nová dostupná data potvrdila, že v hlubinách Saturnu se mohou volně vznášet diamanty, z nichž některé by mohly narůst do takových rozměrů, že bychom je mohli označovat jako „diamantové ledovce“.

Nakonec tyto mamutí skvosty klesnou do oblastí v okolí jádra Saturnu, kde jsou nesmírně vysoké teploty kolem 8 000 K a tlaky kolem 500 Gpa – tedy 5 miliónkrát vyšší než na povrchu Země. Avšak fakt, že zde existují podmínky pro výskyt diamantů, ještě neznamená, že zde skutečně existují.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »