Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Třetí rudá skvrna na Jupiteru.
Jako planetární „spalničky“ se na Jupiteru objevila třetí rudá skvrna v blízkosti svých sestřenic – Velké rudé skvrny (Great Red Spot) a Rudé skvrny mladší (Red Spot Jr.) – v turbulentní atmosféře obří planety.

Třetí rudá skvrna, která má jen zlomek rozměru dvou sousedních skvrn, se nachází západně od Velké rudé skvrny, ve stejném oblačném pásu.

Nová rudá skvrna měla dříve tvar bílé eliptické bouře. Změna na červenou barvu naznačuje, že její rotující bouřková oblaka vystupují vzhůru, podobně jako oblaka Velké rudé skvrny. Jedno možné vysvětlení spočívá v tom, že červená bouře je tak silná, že vysává materiál z velkých hloubek pod oblaky a přepravuje jej do vysokých výšek, kde sluneční ultrafialové záření – prostřednictvím zatím neznámých chemických reakcí – vytváří sloučeniny takovéto dobře známé cihlové barvy.

Detailní analýza fotografií, pořízených ve viditelném světle 9. a 10. května 2008 pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST a snímků v blízkém infračerveném záření, pořízených dalekohledem Keck 11. května 2008, odhalila v oblačnosti na Jupiteru třetí rudou skvrnu. Protože všechny tři eliptické bouře jsou velmi jasné při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření, musí se v atmosféře Jupiteru tyčit vysoko nad vrstvu metanu, který absorbuje sluneční infračervené záření a na infračervených snímcích se projevuje jako tmavé oblasti.

Turbulence a bouře, pozorované na Jupiteru před 2 roky, jsou stále velmi aktivní, jak potvrdily poslední pořízené fotografie. Snímky z HST a dalekohledu Keck také odkryly změny v dosti uhlazeném, klidném pásu, obklopujícím Velkou rudou skvrnu právě před více než rokem, ke stejně neuvěřitelné turbulenci po obou stranách skvrny.

Skvrna Red Spot Jr. se objevila na jaře 2006. Velká rudá skvrna přetrvává na Jupiteru minimálně 200 až 350 let, jak vyplývá z dřívějších pozorování malými pozemními dalekohledy. Pokud se nová rudá skvrna a Velká rudá skvrna budou pohybovat stejným směrem, potom by se měly setkat v srpnu letošního roku. Malá skvrna bude Velkou rudou skvrnou buď pohlcena nebo odhozena. Skvrna Red Spot Jr., která se nachází mezi oběma skvrnami, avšak leží v nižších jovigrafických šířkách, projde kolem Velké rudé skvrny v červnu 2008.

Fotografie pořízené HST a dalekohledem Keck podporují myšlenku, že Jupiter se nachází uprostřed globální změny klimatu, jak to jako první předpověděl v roce 2004 Phil Marcus, profesor strojního inženýrství (University of Carolina, Berkeley). Obří planeta je více zahřívána v okolí rovníku a nejchladnější jsou oblasti kolem jižního pólu. Marcus předpověděl, že velké změny nastanou kolem roku 2006 na jižní polokouli, kdy tryskové proudění (jet stream) vytvoří nestabilní prostředí a vzniknou nové víry.

Planeta Jupiter je nyní pozorovatelná po půlnoci, koncem června bude již pozorovatelná po setmění. Je to určitě výzva k pozorování dynamických změn na největší planetě Sluneční soustavy.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »