Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.

Dosavadní kosmické sondy zůstávaly v blízkosti roviny ekliptiky, v níž kolem Slunce rovněž obíhá naše Země a další planety. Odtud mohou sondy pozorovat především rovníkové oblasti Slunce. Avšak dráha sondy Ulysses je téměř kolmá na rovinu ekliptiky – jinak řečeno, její dráha je velmi skloněná vůči drahám jiných kosmických sond, což jí poskytuje unikátní možnost studia polárních oblastí Slunce a jeho vlivů na okolní kosmický prostor. Začátek výzkumu polárních oblastí kolem severního pólu je definován polohou sondy, kdy se dostává na +70. stupeň heliografické šířky. Sonda nyní bude pokračovat maximálně na 80. stupeň heliografické šířky. Výzkum polárních oblastí ukončí 15. 3. 2008, kdy opět překročí +70. stupeň heliografické šířky. To už se bude vzdalovat od Slunce k nejvzdálenějšímu bodu své dráhy, který se nachází poblíž dráhy planety Jupiter.

Získané informace při studiu slunečního větru, magnetických polí, slunečních energetických částic a kosmického záření v průběhu tohoto intervalu budou porovnávány s měřeními nad jižními polárními oblastmi počátkem letošního roku, a to za účelem zjištění rozdílů, tzv. severo-jižní asymetrie.

Pochopení sluneční aktivity je důležité nejen proto, že Slunce je průměrná hvězda ve vesmíru, která je dostupná pro výzkum zblízka, ale především proto, že má významné důsledky pro Zemi a její „obyvatele“. To je důležité především v současné době, kdy nové technologie umožňují lidstvu pronikat do vesmíru a je nutné přitom znát veškerá rizika.

Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy Ulysses ve Sluneční soustavě.

Kosmická sonda Ulysses byla vypuštěna 6. 10. 1990. Při průletu kolem planety Jupiter (8. 2. 1992) byla gravitačním manévrem navedena na eliptickou dráhu s dobou oběhu 6,2 roku se sklonem 80° k rovině ekliptiky. Kolem Slunce sonda poprvé prolétala na přelomu let 1994/1995 (v období kolem minima sluneční činnosti), podruhé na přelomu let 2000/2001 (v období slunečního maxima) a zatím naposled na přelomu let 2007/2008 (opět v období slunečního minima). Bude jistě zajímavé porovnat data z jednotlivých průletů.

Zdroj: ulysses.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »