Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teplota jádra komety Tempel 1

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.

Bylo získáno velké množství informací, jejichž zpracování postupně probíhá a veškeré zpracování získaných dat si vyžádá ještě několik let času. Přesto byla již řada zajímavých informací o průběhu "experimentu" i o samotné kometě publikována. Například v těchto dnech byla uveřejněna teplotní mapa povrchu kometárního jádra v okamžiku krátce před dopadem impaktoru. Údaje byly získány pomocí infračerveného spektrometru na palubě sondy Deep Impact, který pracoval v oboru infračerveného záření o vlnové délce 1,8 až 2,2 mikrometru.

V pravém dolním rohu obrázku je černobílá fotografie jádra komety Tempel 1. Na zbývajících třech barevných obrázcích jsou teplotní mapy povrchu kometárního jádra s různým rozlišením. Můžeme říci, že na nich není nic neobyčejného. Slunce osvětluje jádro komety zprava, proto je nejteplejší ta část povrchu jádra, která je přivrácena ke Slunci. Maximální naměřená teplota dosahuje 329 K (tj. +56 °C). Oblasti s nejvyšší teplotou jsou znázorněny červenou barvou. Naopak nejnižší naměřená teplota činila 260 K (tj. -13 °C). Tyto oblasti jsou vybarveny fialově. Na první pohled je patrné, že směrem do stínu teplota na povrchu jádra komety Tempel 1 klesá. Z průběhu teplotních změn astronomové určili, že tepelná setrvačnost povrchu komety je velmi malá. Materiál komety vede teplo velice špatně a obtížně teplo pohlcuje. Proto je na osvětlené části povrchu kometárního jádra relativně vysoká teplota, naopak ve stínu je velmi chladno (povrch velice rychle chladne).

Pro úplnost dodejme, že naměřené teploty odpovídají konkrétní vzdálenosti komety od Slunce. Ve větší vzdálenosti bude jádro chladnější a naopak.

Zdroj: spacenews.ru a www.spaceref
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »