Teče po povrchu Marsu voda?
NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?
Velké heslo „Tajemství Marsu je rozluštěno“ provázelo tiskovou konferenci amerických vědců, kterou NASA avizovala na 28. září v podvečer našeho času. Nic moc bližšího nebylo předem známo a tak se otevřel prostor spekulacím, spíše pro pobavení si uveďme jednu konkrétní z českého internetu:
„To zní zajímavě, už se těším. Jen aby ta zpráva nebyla jen nějaká kachna.“
„Náhodou, kdyby našli na Marsu kachnu, to by byla celkem senzace!“
Když nadešel čas, tiskovku vysílala živě TV NASA. Pod náporem zájemců o šokující novinku z Marsu sice videostream mohutně kolaboval, podrobnosti však záhy převzaly americké servery, referující o vesmíru.
Za novým objevem stojí americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která brzy oslaví výročí deseti let své práce na dráze okolo Rudé planety. V roce 2010 si tehdejší student University of Arizona Lujendra Ojha všiml na snímcích z MRO podivných tmavých proužků, které se v letním období (při teplotách kolem – 23 °C) v rovníkových oblastech planety objevovaly na svislých stěnách kráterů či kopců a na zimu, po ochlazení, zase mizely.
Automatická myšlenka napovídala, že tudy může čas od času protékat pramínek vody, podivné tmavé kanálky byly navíc nalezeny na více a více místech. Přítomnost kapalné vody na povrchu Marsu a její stékání z kopců či po vnitřních stěnách kráterů se vědcům jevila silně nepravděpodobná kvůli nízkému tlaku a teplotám hluboko pod bodem mrazu, které panují na Rudé planetě, a spíše se přikláněli k nějakému sesuvu písku a kamení.
Přelom však přinesla data ze spektrometru sondy MRO, která v místě mnoha podivných tmavých „kanálků“ ukázala přítomnost vodou nasycených solí, v chemii známých jako perchloráty, setkáváme se s nimi především na pozemských pouštích a v laboratoři tyto látky dokázaly, že umí zabránit zamrznutí kapalin dokonce až při teplotě kolem 70 °C pod nulou.
Perchloráty v půdě Marsu detekoval už modul Phoenix, rover Curiosity a snad i sondy Viking v 70. letech minulého století, překvapením je spíš jejich přítomnost konkrétně v místech, která připomínají čerstvé stopy tekoucí vody.
„V každém případě, objev vodou nasycených solí v těchto malých kanálcích znamená, že vznikly za přítomnosti kapalné vody,“ komentuje objev Ojha.
Nesmíme také zapomínat, že kanálky se periodicky objevují a zase mizí, nejde tedy o pozůstatek žádné vzdálené minulosti. Perchloráty v nich snižují teplotní hranici, při které mrzne solný roztok, jde o podobný jev, jako když v zimě solíme silnice a chodníky, aby sníh a led brzy roztál.
S trochou nadsázky tedy lze říct, že po povrchu Marsu čas od času teče pramínek slané vody.
Těžko říct, kde přesně je její zdroj, může vytékat z prostoru pod povrchem Marsu, může jít i o absorpci vodní páry z tenké místní atmosféry perchloráty, které se poté rozpustí a zanechají po sobě v rudém písku tekutinu. Statistické výpočty na základě dat z MRO ukazují na globální přítomnost až 95 milionů litrů kapalné vody, je však rozptýlena na širokých plochách a spíše než klasické kaluže připomíná vrstvy mokré soli.
Mars nás stále překvapuje, kdysi dávno, před miliardami roků, to navíc nebyla jen zmrzlá, radiací bičovaná poušť, jakou dnes brázdí průzkumné rovery. Víme, že Mars v minulosti měl řeky, jezera, teplejší podnebí a hustší atmosféru, Curiosity ukázala, že na Marsu v dávné minulosti panovaly podmínky, ve kterých by teoreticky dokázaly žít mikroorganismy, jaké známe zde na Zemi. Nejnovější objev samozřejmě opět poškádlil fantazii hledačů marťanského života.
„Prakticky kdekoliv, kde je tekoucí voda, ať už je to pod povrchem Země či v nějaké suché oblasti, tam nacházíme život,“ říká James Green, šéf divize NASA pro planetární výzkum. „Přesto jsme ještě nenašli odpověď na otázku, zda existuje život i mimo Zemi.“
Ještě trošku dále jde Alfred McEwen z vědeckého týmu mise MRO: „Teď už určitě víme, že někde pod povrchem Marsu je voda, na jeho povrch navíc v minulosti dopadaly meteority ze Země, vlastně jsme kontaminovali Rudou planetu. Víme, že mikroorganismy dokážou přežít cestu vesmírem uvnitř horniny. Takže podle mého názoru je pravděpodobné, že někde pod tím rudým povrchem žijí mikroorganismy.“
Kolegové pány však krotí – zdaleka není jasné, zda na Marsu něco žije, začít teď musíme s upřesněním, jakou teplotu a koncentraci solný roztok na Marsu má.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA 28. 9. 2015
[2] Spaceflightnow.com 28. 9. 2015