Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Světle modrá tečka: Země od Saturnu

Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země od Saturnu 19.7.2013.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Minulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.

19. července 2013 proběhlo snímání naší planety hned ze dvou míst ve sluneční soustavě. Kromě plánovaného snímání barevné mozaiky Saturnu, v níž se vyskytuje i Země v dáli za prstenci, snímala sonda MESSENGER Zemi od Merkuru, tentokrát v černobílém provedení. Mimo jiné bylo cílem hledat případné neznámé průvodce naší planety.

Země a Měsíc z Cassini. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Země a Měsíc z Cassini.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Uveřejněný obrázek je jen částí mozaiky, na které bude celý Saturn s majestátními prstenci. Země je jen malý bod světle modrého odstínu, který na detailním záběru zabírá jen dva pixely (obrazové body). Měsíc jako svítivě bílá tečka je velký sotva na jeden pixel.

Na snímku sice neuvidíme jednotlivé kontinenty, ale zato je na něm vlastně celé lidstvo ukryté v prázdnotě vesmíru. Podle všeho desetitisíce lidí v tu chvíli mávalo Cassini na pozdrav.

Podobné pohledy na Zemi z vnějších oblastí sluneční soustavy jsou vzácné. Důvodem je blízkost samotného Slunce na takovém záběru, jehož jas by mohl poškodit citlivý senzor kamery. Naštěstí v tomto případě došlo k dokonalému odstínění jeho světla díky zatmění planetou Saturn.

Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER. Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Země a Měsíc od Merkuru snímaný sondou MESSENGER.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Snímek Země s Měsícem ze sondy MESSENGER ukazuje jen dvě přeexponované tečky, protože cílem bylo hledat případné slabé průvodce naší planety.

Je úžasné, kam dospěly technické možnosti naší civilizace, když jsme schopni snímat náš svět z takové dálky (v případě Merkuru 98 miliónů km a od Saturnu 1,44 miliardy km). Navíc nám to ukazuje, jak vzácný je náš svět v porovnání s plynnými obry jako je Saturn, nebo horkými či mrazivými pouštěmi, jaké jsou na Merkuru.

Zdroj: NASA Science.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »