Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Epimetheus.jpg
Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.

Pořízená fotografie v tzv. falešných (nepravých) barvách ukazuje různorodé oblasti na povrchu měsíce. Je složená ze snímků, pořízených v oboru ultrafialového záření, polarizovaného zeleného světla a infračerveného záření. Část měsíce je ukryta ve stínu (na fotografii vpravo).

Mírně načervenalá oblast vlevo dole je kráter pojmenovaný Pollux. Velký kráter poblíž středu měsíce nese název Hilairea a jeho průměr je 33 km.

Průměr měsíce Epimetheus je 116 km. Je tedy jen o málo menší než jeho "společník" Janus (181 km), obíhající kolem Saturna ve stejné vzdálenosti, tj. ve vzdálenosti 151 500 km. Jeden oběh kolem planety vykonají za 0,69 dne.

Epimetheus a Janus spolu tančí jakési planetární tango. Jeden z nich vždycky obíhá o něco blíže k povrchu Saturna než druhý měsíc. Jednou za 4 roky si navzájem vymění dráhy, aniž by došlo k nějaké kolizi. Oba hrají významnou roli ve vytváření komplikovaného vlnění v Saturnových prstencích.

Publikovaná fotografie byla pořízena 30. 3. 2005 ze vzdálenosti 74 600 km. Rozlišení na originálním snímku dosahuje 450 m/pixel. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že měsíc Epimetheus obsahuje velké množství vodního ledu. Jak Epimetheus, tak i Janus, mají významně nižší hustotu než pevný led. Astronomové se domnívají, že oba měsíce nejsou pevná tělesa, ale že se s velkou pravděpodobností může jednat o "hromadu ledové tříště", kterou drží pohromadě gravitace.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »