Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Slunce připravilo kometu Encke o ohon

Slunce připravilo kometu Encke o ohon

encke_panel.jpg
Americká sonda STEREO poprvé v historii zachytila srážku komety a CME (Coronal Mass Ejection). Při této kolizi přišla kometa Encke o svůj ohon. V té době se kometa nacházela uvnitř oběžné dráhy planety Merkur.

Tuto událost zaznamenala 20. dubna 2007 jedna z dvojice sond STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory). Přestože k těmto kolizím s největší pravděpodobností čas od času dochází, dosud neexistoval přímý důkaz.

Odtržení ohonu komety způsobil únik koronální hmoty CME (Coronal Mass Ejection) - velký oblak elektricky nabitého plynu, který Slunce „odhodilo“ do meziplanetárního prostoru. Srážka skončila úplným odtržením a odfouknutím plazmového ohonu komety Encke. Pozorování odhalila nejdříve zjasnění ohonu, následné odtržení a pak teprve úplnou ztrátu. Astronomové z jednotlivých snímků sestavili film.

Dosud byl vliv CME pozorován pouze u některých planet (Země, Jupiter, Saturn), u nichž jako důsledek vzájemného střetnutí se objevují polární záře. Dalším tělesem Sluneční soustavy jsou komety, ale na ně má výron koronální hmoty zcela jiný účinek.

„Když jsme tyto snímky uviděli, úplně nám to vyrazilo dech,“ říká Angelos Vourlidas (Naval Research Laboratory, Washington). „Poprvé jsme byli svědky srážky mezi CME a kometou a s překvapením jsme pozorovali odtržení jejího ohonu.“ A ještě dodal, že si „film přehrával stále znovu a znovu“.

Výsledky pozorování kamerou Heliospheric Imager na palubě sondy STEREO-A byly zveřejněny 10. října v Astrophysical Journal Letters.

Při CME (Coronal Mass Ejection) Slunce odhazuje do meziplanetárního prostoru miliardy tun elektricky nabitého slunečního plynu a magnetická pole, vše se pak pohybuje od Slunce rychlostí 100 až 3000 km/s (tj. až desítky miliónů km/h). V případě, že míří k Zemi, mohou tyto „sluneční hurikány“ způsobit geomagnetické bouře, které znamenají velké riziko pro družice, telekomunikační sítě apod.

Ale toto obrovské množství hmoty je rozprostřeno do velkého vesmírného prostoru, proto je hustota CME velmi malá a tlak vyvinutý CME jen několik nanopascalů - spíše to připomíná jemný dětský dech. Proto je velmi překvapující, že CME odtrhl kometě ohon.

„Věříme, že vysvětlením je 'magnetická rekonexe',“ říká Vourlidas. Dochází k ní tehdy, když jsou magnetická pole komety a CME opačně orientována. Jakmile se tato pole spojí, uvolní se obrovské množství energie, které odtrhne kometě ohon. Podobný proces nastává v zemské magnetosféře během geomagnetické bouře, kdy mimo jiné vznikají polární záře. Ale přesný mechanismus odtržení ohonu komety ještě není znám.

Komety jsou ledové pozůstatky formování Sluneční soustavy před několika miliardami let. Obvykle „bydlí“ v chladných, vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Působením gravitace planet, jiných komet, popř. blízké hvězdy opustí svůj domov a dostanou se do vnitřních částí Sluneční soustavy, kde sluneční teplo a záření vytvoří jejich kómu a ohon. Typické komety mají dva ohony: jeden prachový a druhý, slabší pak plazmový (elektricky nabitý plyn). Protože za vznik ohonu může Slunce a dostatek ledu v jádře komety, nemusíme mít obavu, že kometa navždy ztratila svou okrasu - při dalším návratu ji budeme moci pozorovat v celé její kráse.

Periodická kometa Encke patří mezi nejznámější. Jedná se o kometu, která má z dosud známých komet nejkratší dobu oběhu - kolem Slunce oběhne za 3,3 roku a dostává se ke Slunci blíže než planeta Merkur. Byla pojmenována jako druhá hned po nejznámější kometě Halleyově (doba oběhu 75 let, naposledy byla u Země v roce 1986, příště 2061). Kometa Encke nenese jméno svého objevitele (francouzského astronoma Pierra Mechaina, 17. ledna 1786), ale německého matematika a astronoma Johana Franze Enckeho (1791 - 1865), který v roce 1821 vypočítal její dráhu a zjistil, že byla pozorovaná již v letech 1786, 1795, 1805 a 1818.

„Ačkoliv je STEREO v první řadě určen ke studiu CME, zvláště jejich vlivu na Zemi, doufáme, že tento náraz CME do Encke, umožní vědcům studovat také komety,“ dodává Mike Kaiser (NASA Goddard Space Flight Center), vědecký pracovník projektu STEREO.

Vourlidasův tým začne systematicky analyzovat všechna data, pořízená sondou STEREO. Na palubě je sestava 5 různých dalekohledů (souhrnně známých jako SECCHI), určených pro sledování Slunce v různých vlnových délkách. Snímky získané kamerou Heliospheric Imager tvoří jen zlomek celkového množství dat. Během následujících měsíců „budeme pozorovat interakce CME a komet do nejmenších možných detailů, abychom porozuměli těmto procesům,“ říká Vourlidas.

Krátká oběžná perioda v kombinaci s dráhou uvnitř oběžné dráhy Merkuru možná poskytne astronomům častější pozorování vlivu CME na kometu Encke než na jiné. Může mít tento jev nějaký účinek na povahu komety a její vývoj? „To my zatím nevíme,“ řekl Vourlidas.

encke.jpg
Série snímků: Série 4 snímků ukazuje kometu Encke v blízkosti Slunce a odtržení jejího ohonu, jak to zachytila sonda STEREO. Na třetím snímku (vlevo dole) je vidět utržení kometárního ohonu po zásahu CME (Coronal Mass Ejection) - úniku koronální hmoty ze Slunce. Kredit: NASA

Animace (film): http://science.nasa.gov/headlines/y2007/01oct_encke.htm

Zdroj: www.spaceflightnow.com a http://science.nasa.gov




O autorovi



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »