Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se zmenšuje

Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.
Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.

Porozumění zákonitostem tvorby oblačnosti na vzdálených planetách jako je Jupiter nebo Saturn je téměř nemožné, neboť zde dochází k rychlým změnám. Použitím důmyslného software vědci z University of California (Berkeley) byli schopni deformace oblačnosti vysvětlit (a mnohem snadněji určit vliv planetární rotace) a vypočítali tak nejpřesnější mapu rozložení rychlostí větru na "povrchu" planety Jupiter.

Použili k tomu data, zaznamenaná sondami Galileo a Cassini. Pro oblast středních planetárních šířek byla rychlost určena s přesností 3 m/s. Pro vyšší planetární šířky se přesnost určení rychlosti větru pohybuje kolem 3 až 6 m/s. Mapa byla vytvořena na základě zpracování několika desítek miliónů měření rychlostí.

Jak prohlásil Xylar Asay-Davis z univerzity v Berkeley, tato mapa představuje nejvyšší přesnost a nejvyšší rozlišení rychlosti proudění při zmapování povrchu celé planety. V tomto přiblížení takové útvary jako je Velká rudá skvrna či Červená skvrna mladší (Red Spot Jr.) mohly být monitorovány mnohem pečlivěji než dříve. Na základě zpracování velmi přesných měření vyplývá s definitivní platností, že Velká rudá skvrna v uplynulých letech zmenšovala svůj rozměr.

Podrobnější informace budou předneseny na 61. výroční konferenci Americké fyzikální společnosti (American Physical Society) 23. až 25. listopadu 2008, která se koná v San Antoniu (Texas).

Zdroj: www.physorg.co
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »