Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rudá skvrna na Jupiteru se stále zmenšuje

Rudá skvrna na Jupiteru se stále zmenšuje

Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Planeta Jupiter na snímku z HST
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.

Rudá skvrna, která existuje přinejmenším stovky let, je jedinou, jejíž rozměry jsou srovnatelné se Zemí. Co se s ní však nyní děje? Jednou z možností je, že nějaká neznámá aktivita v atmosféře planety může odčerpávat energii a oslabovat tuto bouři, čímž způsobuje její zmenšování. Snímky Velké rudé skvrny byly pomocí HST pořízeny v letech 1995, 2009 a 2014.

Charakteristický útvar v atmosféře planety Jupiter, Velká rudá skvrna – představující otáčející se anticyklonální bouři větší než Země – se zmenšila na nejmenší rozměr zaznamenaný při dosavadních měřeních. Astronomové sledují její zmenšování od 30. let minulého století.

Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Planeta Jupiter na snímku z HST
Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)
„Nedávná pozorování pomocí HST potvrdila, že Velká rudá skvrna (GRS) má nyní průměr zhruba 16 500 km, což je nejmenší velikost, jaká kdy byla u tohoto útvaru v atmosféře Jupitera naměřena,“ říká Amy Simon (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). Historická pozorování z 19. století uvádějí průměr GRS více než 40 800 km (větší rozměr elipsy). Sondy Voyager 1 a 2 (NASA), které kolem Jupitera prolétly v roce 1979, určily větší rozměr Velké rudé skvrny na 23 300 km.

Pro porovnání: na snímcích z HST, které byly pořízeny v roce 1995, má skvrna rozměr 20 950 km a na snímcích z roku 2009 se průměr skvrny zmenšil na 17 900 km.

Amatérská pozorování odhalila počínaje rokem 2012 nápadné zvýšení tempa zmenšování skvrny. Průměr Velké rudé skvrny GRS nyní klesá téměř o 930 kilometrů za rok. Tvar rudé skvrny se postupně mění z protáhlé elipsy na téměř kruhový. Příčina jejího smršťování zatím nebyla uspokojivě vysvětlena.

„Z našich nových pozorování je zřejmé, že velmi malé víry jsou pohlcovány velkou bouří,“ říká Amy Simon. „Předpokládáme, že za urychlování změn může být zodpovědná měnící se vnitřní dynamika a energie Velké rudé skvrny.“ Skupina astronomů pod vedením Amy Simon plánuje studium pohybu malých vírů, a také dynamiky GRS za účelem zjištění, zda malé víry mohou zvyšovat či oslabovat energii rotujícího víru.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »