Rosetta odhalila na kometě kyslík, svou pouť však ukončí
Autor: ESA/Rosetta
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.
Kyslík nalezený na kometě je podle vědců obrovské překvapení. Alespoň tak se vyjádřil Andre Bieler z michiganské univerzity. Podle něj totiž tento nález do značné míry zpochybňuje naši představu o formování sluneční soustavy. Molekul kyslíku je navíc kolem komety tolik, že tam pravděpodobně musel být již při vzniku tělesa a nebo dokonce před ním.
Kathrin Altwegg:
Důkaz kyslíku jako starověké látky zdiskredituje některé teoretické modely formování naší Sluneční soustavy.
Původní představa vědců byla taková, že kyslík na kometách vzniká jen díky působení slunečního záření. Nyní ovšem víme, že tomu tak není. Pokud se nachází tento veledůležitý plyn i v ledových krystalech jádra komety, značí to přítomnost jeho molekul ještě před vznikem naší Sluneční soustavy. Kyslík by v tom případě na kometách existoval ještě dříve, než vůbec vzniklo naše Slunce!
Na kometě jsme se doposud přesvědčili o existenci čtyř plynů. Již dříve sonda Rosetta nalezla molekuly vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého. Kyslík pak byl ve Sluneční soustavě odhalen doteď pouze dvakrát, a to na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Na kometě se tento objev ještě nikdy nepodařil.
Sonda Rosetta bude i v příštích měsících pokračovat ve výzkumu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a jejího okolí. Na informace ohledně kyslíku se nyní zaměří důkladněji. Po nalezení molekul vody nakonec zjistila, že voda na kometách je spíše pravidlem, než-li výjimkou. Pokud se něco podobného podaří i v případě kyslíku, může to určitým způsobem napomoci vědcům ve zkoumání vzniku života na Zemi.
Závěrečná fáze života Rosetty
Dlouhá mise sondy Rosetta mezitím pomalu ale jistě spěje k už jistému konci. Sonda prozkoumala dvě planetky, aby na několik let upadla do hibernace a po probuzení navštívila kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Na její jádro pak loni v listopadu vypustila modul Philae, jehož přistání se sice nepovedlo úplně podle představ vědců, ale i tak jsme získali nová, velmi cenná data. Rosetta už více než rok krouží kolem komety a pokračuje v jejím zkoumání. To by ovšem mělo na podzim roku 2016 skončit.
Autor: ESA
Přesné datum přistání na kometě ještě bude určeno. Nejčastěji je však skloňován měsíc září. Proč? Sondě už pomalu dochází palivo. Dalším důvodem je, že konstrukce sondy neumožňuje po dlouhodobé aktivní fázi další několik let trvající hibernaci. Od října příštího roku se navíc kometa dostane úhlově mnohem blíže ke Slunci a nebude tak pozorovatelná ze Země. To přirozeně znesnadní komunikaci mezi řídícím střediskem ESA na Zemi a sondou samotnou. Velmi úspěšná mise sondy Rosetta však skončí velkolepě - přistáním na kometě stejně tak, jak to bylo vloni provedeno s modulem Philae.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Osel.cz
[2] RudyMars.cz
Převzato: Kommet.cz
O autorovi
Marek Biely
Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.
