Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů

Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů

Pluto pohled na ubývající srpek a atmosféru
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

NASA v rámci ročního výroční průletu New Horizons kolem Pluta připravila článek, ve kterém vyjmenovala deset nejzásadnějších objevů, které nám sonda přinesla o této trpasličí planetě. Článek z webu NASA.gov nás zaujal, protože velmi trefně, stručně a přitom srozumitelně podává přehled o objevech sondy New Horizons. Těch deset bodů nás zaujalo natolik, že jsme se je rozhodli přeložit do češtiny i pro čtenáře, kteří si s angličtinou příliš netykají. Jakých je deset největších objevů sondy New Horizons u Pluta podle NASA?

  • Komplexnost Pluta a jeho satelitů je mnohem větší, než jsme čekali.
  • Úroveň současné aktivity na povrchu Pluta a čerstvost některých útvarů jsou jednoduše zarážející.
  • Atmosférické opary a nižší než předpokládané úrovně úniků z atmosféry převrátily vzhůru nohama všechny předprůletové modely.
  • Ohromný tektonický pruh na rovníku měsíce Charon naznačuje, že tento měsíc mohl mít v dávné minulosti podpovrchový vodní oceán. Další důkazy z Pluta naznačují, že tato trpasličí planeta má možná pod povrchem oceán kapalné vody i v této době!
  • Všechny měsíce Pluta mohou být časově datovány do stejného období – podle množství povrchových kráterů. To posiluje teorii, že vznikly společně při jedné dávné kolizi Pluta a jiného objektu Kuiperova pásu.
  • Charonova tmavá, načervenalá polární čepička je bezprecedentní jev v celé naší soustavě. Možná vznikla v důsledku atmosférických plynů, které opustily Pluto a zkondenzovaly na povrchu Charonu.
  • Rozsáhlá, tisíc kilometrů široká oblast ve tvaru srdce (neoficiálně zvaná Sputnik Planum) tvořená ztuhlým dusíkovým ledovcem, kterou New Horizons objevila, je největším ledovcem v celé Sluneční soustavě.
  • Na Plutu jsme odhalili výrazné změny v atmosférickém tlaku. Možná jsme objevili i důkazy toku, nebo koncentrace tekutých médií na povrchu Pluta. Něco podobného jsme zatím pozorovali jen na Zemi, Marsu a Titanu.
  • Je překvapivé, že New Horizons neobjevila žádné další malé měsíce než ty, o kterých se vědělo už před průletem.
  • Atmosféra na Plutu má modrý nádech – kdo by to čekal?

Sonda New Horizons momentálně odesílá data z loňského průletu a připravuje se na 1. ledna 2019, kdy proletí kolem dalšího cíle své cesty – asteroidu označovaného 2014 MU69. Půjde o nejvzdálenější objekt od Slunce, který lidská sonda prozkoumá. Už nyní je jasné, že se o něm díky sondě New Horizons dozvíme mnoho zajímavých informací.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: New Horizons (Pluto-Kuiper Express), Pluto


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »