Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rezavé meteority na Marsu a přítomnost vody

Rezavé meteority na Marsu a přítomnost vody

Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Victoria
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Victoria
Rezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.

Pojízdná vozítka Spirit a Opportunity donedávna objevily tři železné meteority, jejichž lesklý kovový povrch vyčníval nad prachem pokrytým terénem.

Nyní robot Opportunity objevil dalších 6 kandidátů na meteority v oblasti pojmenované Meridiani Planum. Vypadají jeden jako druhý. Vědecké přístroje na robotu včetně Mösbauerova spektrometru naznačují, že se jedná o kamenná tělesa obsahující minerály železa jako je kamacit (FeNi) a troilit (FeS), které jsou přítomné v meteoritech nalezených na Zemi.

"Jsme velmi natěšeni vyhlídkami na nalezení meteoritů v oblasti přistání robota Opportunity, protože to je dokonalé prostředí pro tuto činnost - prastarý povrch s velmi malým množstvím kamenů," říká James Ashley (Arizona State University, Tempe). "Je to podobná situace jako ledové pláně Antarktidy, kde již bylo objeveno velké množství meteoritů."

Exteriéry kráteru

Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Endurance
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Endurance
Jeden z kandidátů na meteorit - kámen pojmenovaný Barberton - byl nalezen v počátcích mise na okraji kráteru Endurance o průměru 130 m, který se nachází přibližně 7 km severně od mnohem většího kráteru Victoria. Další čtyři meteority - pojmenované Santa Catarina, Joacaba, Paloma a Mafra - byly nalezeny v oblasti roztroušených kamenů na severozápadním okraji kráteru Victoria, zatímco šestý přezdívaný Santorini leží přibližně 800 m od jižního okraje kráteru.

"Zdánlivě obklopují kráter Victoria - proto je možné, že tyto kameny jsou částí impaktoru (většího meteoritu), který vytvořil při dopadu tento kráter," píše tým výzkumníků, jehož vedoucím je Christian Schröder (Johannes Gutenberg University, Mainz, SRN), v abstraktu publikovaném na nedávné planetární konferenci.

Tyto kameny mohou být tzv. "impaktní brekcie" - tj. směs materiálu jak ze samotného impaktoru, tak i povrchové horniny v místě vytvoření kráteru Victoria, kde meteorit dopadl. "Pokud je to pravda, pak zde můžeme mít k dispozici zvětralou vrstvu vyvrženého materiálu, spočívající na okolním povrchu," říká James Ashley, člen výzkumného týmu.

Vzácný kámen

Tyto kameny mohou být rovněž zbytky velkého meteoritu, který se rozpadl v atmosféře Marsu, nebo se může jednat o "oblak" úlomků asteroidu, který se postupně rozpadl při pádu na povrch planety.

Jestliže podobné druhy horniny budou řídce nalezeny na vzdálenější části cesty robota Opportunity při směrování od kráteru Victoria, mohlo by to podpořit první scénář - totiž že tyto kameny byly dříve součástí jednoho tělesa, které zde vyhloubilo kráter. Pokud je tomu tak, co nám to řekne o impaktním tělese?

Na základě určeného průměru kráteru Victoria (800 m) se vědci domnívají, že původce kráteru - impaktor - musel mít průměr v rozmezí 25 až 40 m.

Složení kamenů, nalezených v okolí kráteru Victoria napovídá, že mateřské těleso bylo relativně vzácného typu, říká Ashley. "Nejbližší typ meteoritu podle složení, který máme ve svých sbírkách, odpovídá typu někdy označovanému jako mezosiderit. Tento typ představuje méně než 1 % meteoritů, nalezených na Zemi."

Rezavá stopa

Doposud žádný exemplář nejrozšířenějšího typu meteoritů nalezených na Zemi - kamenné meteority, takzvané obyčejné chondrity - nebyl nalezen na rudé planetě. "Mohou být příliš křehké na to, aby přežily náraz do povrchu planety, zvláště když současná atmosféra Marsu je příliš řídká, než aby zpomalila jejich pád k povrchu," říká Ashley a dodává, že to je nadějná situace pro kosmické kameny větší než několik desítek cm. "Nebo snad mohou po dopadu na povrch Marsu zvětrávat mnohem rychleji než meteority bohaté na železo, a tak jsme je nemohli neobjevit."

Vzhledem k obsahu železa může šest nových kamenů prozradit, jak dlouho byly v kontaktu s vodou od okamžiku dopadu na povrch planety před několika milióny či miliardami roků. "Představte si, že najdete v poušti staré rezavé auto. Také vám může něco říci o vystavení vlivu vody," říká James Ashley.

Zatím žádné větší náznaky koroze nebyly nalezeny, avšak stejně i nepatrné množství koroze by napovídalo na změnu působením vody - v kapalné formě a snad dokonce v podobě vodní páry či ledu. "Horniny jsou velmi citlivé indikátory působení vody, a tak nám mohou pomoci určit některé jemné klimatické změny na Marsu v nedávné době," dodává James Ashley.

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »