Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

sedna2.jpg
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.

Nová pozorování planetky provedli nedávno Scott Gaudi, Krzysztof Stanek a jejich kolegové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. A podařilo se jim záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešit: žádný měsíc kolem planetky neobíhá a jeho přítomnost zde není nutná. Zjistili totiž, že planetka rotuje kolem své osy mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Jednu otočku kolem rotační osy planetka vykoná za 10 hodin. Tato krátká rotační perioda je typická pro velké množství planetek ve sluneční soustavě. "Vyřešili jsme záhadu chybějícího měsíce planetky Sedna. Planetka žádný měsíc nikdy neměla," prohlásil Scott Gaudi.

Sedna je velice zvláštní těleso, obíhající po eliptické dráze, na níž se vzdaluje od Slunce až na 950 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce). Sedna se nikdy nepřiblíží více ke Slunci než na 80 AU (planeta Pluto obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 30 až 50 AU jednou za 248 roků). Sedna vykoná jeden oběh kolem Slunce přibližně za 10 500 roků.

Průměr planetky Sedna byl určen na 1600 km. Pro porovnání - průměr Pluta činí 2250 km. První měření napovídala, že planetka rotuje velice pomalu. Podle zjištěných nepatrných změn jasnosti planetky byla určena její rotační perioda na 20 až 40 dnů. Takováto pomalá rotace se dala vysvětlit přítomností velkého měsíce a jeho gravitačním působením na planetku (podobně se zpomaluje rotace Země gravitačním působením našeho Měsíce). Pozorování pomocí HST, uskutečněná měsíc po objevu planetky, žádné stopy po přítomnosti průvodce planetky nezaznamenala.

V pravdě detektivní práci uskutečnil Scott Gaudi se svými kolegy při pátrání po přítomnosti měsíce planetky Sedna. K pozorování použili dalekohled MMT Telescope na Mount Hopkins v Arizoně o průměru 6,5 m. Přesná měření změn jasnosti planetky prozradila její poměrně rychlou rotaci. "Změny jasnosti planetky jsou velice malé a dají se jen obtížně zaznamenat," prohlásil další člen týmu astronomů Matthew Holman. Z pozorování vyplynulo, že rotační perioda planetky činí přibližně 10 hodin. Tudíž žádný "brzdící" měsíc kolem planetky Sedna neobíhá.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »