Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Poslední mozaika Saturnu z Cassini

Poslední mozaika Saturnu z Cassini

Saturn 13. 9. 2017 z Cassini
Autor: NASA/JPL-Caltech\Space Science Institute

Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.

Po dlouhá léta jsme měli možnost na webu NASA i na speciální stránce sledovat přísun nových informací a snímků od Saturnu. Mise byla tak dlouhověká, že to až někdy sklouzávalo k tomu, že už to byla rutina a někdo to i přestal sledovat. Ale s tím, jak se přiblížil konec mise, nastal nový impulz a mnozí začali vzpomínat. Nyní už sonda neexistuje, ale její data žijí dál a uvidíme určitě ještě další zajímavé snímky a články.

Saturn 13. 9. 2017 (snímek s popisky měsíců) Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Saturn 13. 9. 2017 (snímek s popisky měsíců)
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Letos v listopadu ale můžeme přidat ještě jednu vzpomínku, protože před 37 lety se se Saturnem rozloučila i sonda Voyager 1, která na rozdíl od Cassini ještě funguje, protože od Saturnu zmizela v dálavách Sluneční soustavy, kde nyní měří vlastnosti magnetického pole mezihvězdného prostředí. Voyager 1 sice zdaleka nedokázal doletět mimo gravitační vliv Slunce, ale i tak je neuvěřitelně daleko, že signál k němu putuje tam a zpět po dobu 39 hodin a 9 minut (k 25. 11. 2017).

Saturn 16. 11. 1980 z Voyageru 1 Autor: NASA/JPL/USGS
Saturn 16. 11. 1980 z Voyageru 1
Autor: NASA/JPL/USGS

Snímek z Voyageru pochází ze 16. listopadu 1980 a byl pořízen ze vzdálenosti 5 300 000 km od Saturnu. Zatímco někteří z nás vyrůstali s tímto ikonickým snímkem, který zdobil nejednu publikaci, někteří zase zůstanou navždy ovlivněni neméně úchvatnými snímky z Cassini.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] NASA Planetary Photojournal



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Voyager 1, NASA, Cassini, Saturn


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »