Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pluto je planeta, říká šéf NASA

Pluto je planeta, říká šéf NASA

Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

V USA je zřejmě nejsilnější komunita zastánců Pluta jako planety. Důvody jsou různé, například, že za ni byl vždy považován a že se o něm tak učili, ale i fakt, že definice planety se prostě některým vědcům zdá moc uměle našroubovaná, aby planet nebylo moc. Nedávno se k tomu vyjádřil i administrátor NASA Jim Bridenstine na robotické akci v Coloradu. Náš portál se snaží informovat o novinkách na základě nejnovějších vědeckých poznatků a ne jen podléhat tomu, že když něco řeknou v NASA, je to fakt. Jaký je tedy pohled na tuto problematiku dnes?

Nejprve k samotnému prohlášení. Záznam najdete např. na Twitteru a připomínáme jej i textem: „Just so you know, in my view, Pluto is a planet, and you can write that the NASA administrator declared Pluto a planet once again“, řekl Bridenstine. Překlad by vyzněl asi takto: „Zkrátka, jen abyste věděli, podle mého názoru Pluto je planeta, a můžete napsat, že administátor NASA opět prohlásil Pluto za planetu“. Navíc Bridenstein není v tomto u špiček v NASA sám. Například šéf mise New Horizons, která byla především určena k průzkumu Pluta, také prohlašuje Pluto za planetu. Koneckonců, když v roce 2005 sonda startovala, tak jejím hlavním cílem byla 9. planeta Sluneční soustavy a než tam doletěla, byl jejím cílem objekt, který podle definice Mezinárodní astronomické unie spadá do kategorie trpasličích planet.

Mozaika části světlé oblasti nazvané týmem New Horizons jako Tombaugh Regio. Dole vidíme pohoří Norgay Montes a nahoře světlé Sputnik Planum Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/ZLDoyle
Mozaika části světlé oblasti nazvané týmem New Horizons jako Tombaugh Regio. Dole vidíme pohoří Norgay Montes a nahoře světlé Sputnik Planum
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI/ZLDoyle
Co je na celé věci tak kontroverzního, že je kolem toho v USA tak slyšet? Může za vše fakt, že Pluto jako jedinou planetu objevil Američan? Může za to setrvačnost v myšlení, která nereflektuje výsledky nejnovějšího bádání? 

Astronomové jsou zkrátka od nové definice planety v roce 2006 vystaveni tomu, že musí vysvětlovat status Pluta. Zdálo by se, že jde o daň za velkou trpělivost a nadšení pro hledání neznámé planety za Neptunem, kterou projevil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Nebýt jeho píle, Pluto by možná zůstalo ještě desítky let neobjeveno a kdoví, možná by pak lidi nepřekvapilo, že za Neptunem nachází množství větších či menších těles, z nichž některá připomínají obyčejné planetky nebo jádra komet, zatímco jiná jsou tak pozoruhodná a velká, jako měsíce velkých planet. 

Najít vhodnou kategorii pro tak různorodý soubor těles na okrajích Sluneční soustavy se zkrátka nepodařilo a tak kromě planetek byla definována nová skupina trpasličích planet. Od běžné planety se pak liší tím, že nevyčistily své okolí od podobných těles, což planety dokáží, díky své gravitaci. Právě tato definice planety, stanovená na konferenci IAU v Praze v roce 2006 může za současné kontroverze, ačkoli z čistě vědeckého pohledu je poměrně jasná a logická. Podobných těles, i co do velikosti, jako je Pluto, je za drahou Neptunu zřejmě velké množství a my jich dnes známe jen určitý zlomek. Problém definice nepochybně je, že planeta má umět vyčistit své okolí a to by evidentně ve vnějších oblastech Sluneční soustavy planety jako Země nedokázaly. Toto je ale jeden z mála argumentů proti současné definici.

Dráhy a polohy některých těles ze skupiny tzv. objektů rozptýleného disku (oranžová), které obíhají po výrazně protažených drahách a řada z nich kříží dráhu Neptunu. Zvýrazněna je dráha trpasličí planety Eris (modře). Autor: Petr Scheirich
Dráhy a polohy některých těles ze skupiny tzv. objektů rozptýleného disku (oranžová), které obíhají po výrazně protažených drahách a řada z nich kříží dráhu Neptunu. Zvýrazněna je dráha trpasličí planety Eris (modře).
Autor: Petr Scheirich
Astronomové nechtějí dopustit podobný zmatek, jaký nastal s novými planetami v 19. století, kdy jich najednou naše soustava měla na padesát. Máme tím na mysli kauzu nově objevovaných planetek mezi Marsem a Jupiterem. Tedhy také musela být zavedena nová skupina těles, planetky. Ačkoli paradoxně ta největší, Ceres, dnes díky nové definici planety spadá do kategorie trpasličích planet. Takže to asi není ideální. Současná definice planety je tedy i o kompromisu, aby planety nepřibývaly, což je na hraně vědeckého přístupu a spíše to odkazuje na snahu o jednoduchý pohled na náš planetární systém.

Cílem článku bylo si spíše připomenout, jak se to má historicky s vývojem objevů těles Sluneční soustavy a má vybídnout k zamyšlení, zda je dlouhodobě udržitelné považovat Pluto za planetu. Dost možná dojde na nové hlasování, ale většina vědců se zřejmě přikloní na stranu současného pohledu na naši soustavu, než aby se vracela do minulosti. Nedávné prohlášení Jima Bridenstinea však ukazuje, že jde o pozorouhodný, možná však spíše sociologický, než vědecký fenomén. Faktem je, že samotnému Plutu je jedno, co si o jeho statusu myslíme.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Space.com: Pluto je stále planeta, říká šéf NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jim Bridenstine, Pluto


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »