Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perla na Saturnově prstenci

Perla na Saturnově prstenci

Planeta Saturn a její měsíc Titan na snímku ze sondy Cassini
Planeta Saturn a její měsíc Titan na snímku ze sondy Cassini
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy.

Titan, největší měsíc planety Saturn (průměr 5 150 km), vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou "šňůru" Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety. Tuto nádhernou fotografii pořídila sonda Cassini dne 6. 5. 2012 ze vzdálenosti 700 000 km od Titanu.

Slabé ale nádherné detaily uvnitř horních vrstev atmosféry obří plynné planety vykreslují poklidnou scenérii. Tenký pás jasných bílých oblaků tvořených čpavkovým ledem sahá směrem k hornímu okraji obrázku, zatímco v místě narušení této vrstvy jsou vidět vybledlé jizvy po obřích bouřích, které zuřily napříč planetou během velké části roku 2011.

Stíny vržené prstenci planety Saturn vypadají, jako by byly namalovány na povrch jižní polokoule planety v podobě dvou širokých pásů rozdělených tenkými světlejšími mezerami, odrážejícími spletitost jednotlivých prstýnků.

Jak postupně spějí roční období na Saturnu směrem k létu na severní polokouli planety, prstence se budou zdát, jako by byly širší a širší.

Na publikovaném snímku vypadá Titan, největší měsíc planety Saturn, jako by byl navlečený na prstencích planety Saturn podobně jako korálek náhrdelníku. Tento úkaz je důsledkem seřazení sondy, měsíce a prstenců do jedné linie ve směru pohledu kamery na palubě kosmické sondy Cassini. Titan obíhá kolem Saturnu v průměrné vzdálenosti 1 221 870 km, přičemž jeden oběh vykoná za necelých 16 dnů.

Měsíc Titan je záhadou sám o sobě - je obklopen hustou atmosférou s vysokým obsahem dusíku. Je to jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě, který má hustou atmosféru (dokonce hustější než atmosféra Země). Jezera kapalných uhlovodíků pokrývající jeho povrch a účinný metanový cyklus hrají podobnou úlohu, jako koloběh vody na Zemi včetně vzniku oblaků, deště kapalného metanu a řek vlévajících se do velkého počtu jezer.

Kosmická sonda Cassini byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004. Její mise byla již dvakrát prodloužena. Současný výzkum pod názvem Cassini Solstice Mission bude pokračovat až do září roku 2017.

Credits: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/J. Major.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »