Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové informace o Titanu

Nové informace o Titanu

Cassini_5.jpg
Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.

Sonda Cassini (start 15. 10. 1997) se postupně blíží k Saturnu. Na Zemi vyslala již několik zajímavých snímků druhé největší planety ve sluneční soustavě. V polovině dubna se zaměřila také na Titana. Jedná se o měsíc velikostí srovnatelný s planetou Merkur. Jeho průměr je 5 100 km. Je obklopen atmosférou, která je poněkud hustější než pozemské ovzduší. Na pořízených snímcích jsou patrny detaily o velikosti několika stovek kilometrů. Díky použití speciálního filtru, propouštějícího záření o vlnové délce 938 nanometrů, mohla kamera "proniknout" přes silnou vrstvu atmosféry kolem měsíce až k jeho povrchu. Rozlišení snímků dosahuje 230 km/pixel, což odpovídá nejlepším pozemským fotografiím.

Cassini-Titan.jpg
Ve spodní části obrázku jsou barevně odlišeny různě jasné oblasti povrchu Titanu. Obrázek byl složen na základě měření pomocí kamery NICMOS na Hubblově kosmickém teleskopu (HST) v letech 1997 a 1998. Rozlišení dosahuje 300 km/pixel. Nejtmavší terén je tmavě modrý, nejsvětlejší naopak jasně červený.

První opravdu detailní snímky povrchu Titanu (rozlišení 2 km) budou pořízeny ze vzdálenosti 350 000 km, když bude sonda Cassini prolétávat 2. 7. 2004 nad jižním pólem měsíce. Průlet se uskuteční pouze 30 hodin po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »