Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy existence vody na Marsu

Nové důkazy existence vody na Marsu

Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.

Na snímcích povrchu Marsu, pořízených kosmickými sondami, bylo identifikováno přibližně 40 000 říčních údolí. Astronomové rovněž dospěli k závěru, že na Marsu zřejmě existoval globální hydrologický cyklus - podobně jako na Zemi - včetně dešťových srážek, říčních toků, vytváření oblačnosti, ukládání ledu a podpovrchové vody.

Byla kdysi rozsáhlá pánev Hellas Basin na Marsu obrovským jezerem? Nový projekt geologického mapování poskytl důkazy o přítomnosti sedimentů, které mohou mít souvislost s velkým množstvím kapalné vody. Odkryté jemné vrstvy výchozu hornin poblíž východního valu pánve Hellas mohou být interpretovány jako sled sedimentů vzniklých v důsledku eroze a transportu horniny z výše položených oblastí do přítomné vodní nádrže.

V oblasti Hellas Basin v minulosti existovalo moře
V oblasti Hellas Basin v minulosti existovalo moře
"Toto mapování vede ke geologické interpretaci shodné s dřívějšími studiemi. Vymezilo časové období existence těchto domnělých jezer na časný až střední Noachian, což je geologická perioda ve vývoji Marsu odpovídající době před 4,5 až 3,5 miliardami roků (resp. první miliardě roků po vzniku Marsu)," říká Dr. Leslie Bleamaster, vědecký pracovník na Planetary Science Institute.

Pánev Hellas Basin o průměru více než 2 000 km a hloubce 8 km je největší rozpoznaná impaktní struktura na povrchu planety Mars.

Použitím dat z různých kosmických sond (Viking Orbiter, Mars Global Surveyor a Mars Odyssey) výzkumníci charakterizovali geologické materiály a procesy, které tvarovaly oblast Hellas Planitia na jižní polokouli Marsu.

Mapovací tým prohlížel snímky s vysokým rozlišením. Upoutala jej při tom východní část oblasti Hellas Planitia, kde byly objeveny jemné vrstvy usazených depozitů. Je jednoznačné, že se jedná o naplaveniny z výše položených míst.

"Naše mapování a vyhodnocení charakteru terénu a hornin v oblasti Hellas od okraje pánve až po její dno poskytuje další pohled na etapy marťanského klimatu, na četnost, rozložení a množství kapalných látek v historii Marsu," dodává Leslie Bleamaster.

Zdroj: www.universetoday a www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »