Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu bylo 10× více vody, než vědci doposud předpokládali

Na Marsu bylo 10× více vody, než vědci doposud předpokládali

Porovnání dnešního (vlevo) a mladého Marsu (vpravo)
Autor: Wei Luo, Northern Illinois University

Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.

Otázka, jak velké množství kapalné vody měl Mars na svém povrchu, byla vášnivě projednávaným tématem. Existují více než dostatečné důkazy, že kapalná voda byla na Marsu přítomna. Většinu těchto důkazů poskytly kosmické sondy na oběžné dráze i na povrchu planety. Sedimentární horniny, hydratované minerály, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti vody a evidentní údolí, jezera a říční delty – to všechno ukazuje, že Mars kdysi byl planetou s velkým množstvím vody.

Avšak při zjišťování, jak velké množství vody bylo na Marsu v minulosti, musíme jít za hranice toho, co mohly zjistit orbitery a rovery a zhotovit patřičné modely. To je přesně to, co profesor geografie Wei Luo a jeho spolupracovníci Xuezhi Cang a Alan D. Howard z Northern Illinois University udělali. Přitom byli odkázáni na to, co zjistily dřívější výzkumy, co známe o erozi a vodním cyklu zde na Zemi a na inovativní nové algoritmy, které umožnily vypočítat objem údolí na Marsu, a také, jak velké množství vody bylo potřeba k jejich vyhloubení.

Delta dávné řeky na Marsu poblíž kráteru Holden Autor: NASA/JPL/Malin Space Science Systems
Delta dávné řeky na Marsu poblíž kráteru Holden
Autor: NASA/JPL/Malin Space Science Systems
Naše nejkonzervativnější odhady celkového objemu sítě údolí na Marsu a celkového množství vody, které bylo potřeba k vyhloubení těchto údolí, jsou přinejmenším 10× větší, než jsme doposud předpokládali,“ říká Wei Luo. To znamená, že na Marsu existoval aktivní vodní cyklus, podobně jako na Zemi. Voda se odpařovala z moří a oceánů do atmosféry, v podobě vodní páry putovala nad pevniny, kde kondenzovala a padala dolů v podobě srážek.

Voda musela být mnohokrát recyklována prostřednictvím sítě údolí na Marsu a velkých otevřených vodních ploch nebo oceánů, což usnadňovalo takovýto aktivní cyklus,“ říká Wei Luo. „Já bych si představoval mladý Mars podobný tomu, co známe na Zemi – s oceány, moři, tekoucími řekami a dešťovými srážkami.“

Nicméně jak autoři přiznávají, závěry této studie je obtížně uvést do souladu s našimi znalostmi o marťanském klimatu. Dávné klima na Marsu pravděpodobně nikdy nebylo dostatečně teplé, aby podporovalo alespoň trochu aktivní hydrologický cyklus vyžadovaný pro jejich studii. „Mars je mnohem dál od Slunce než Země a když bylo Slunce mladší, nevyzařovalo tolik energie jako dnes,“ dodává Wei Luo. „Stejně tak stále ještě čeká na vědce mnoho náročné práce, aby uvedli do souladu všechny důkazy pro větší množství vody na Marsu.“

Topografická mapa Marsu v oblasti kolem Valles Marineris Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Topografická mapa Marsu v oblasti kolem Valles Marineris
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Jak autoři píší ve svém článku, „bez oceánu vody by bylo těžké si představit vysokou frekvenci výskytu vodních cyklů, jak naznačují naše nové odhady.“

Některé z velkých přírodních útvarů na Marsu, jako je například Valles Marineris, mohly být vytvořeny v důsledku tektonických procesů, které pak byly ještě prohloubeny působením eroze. Pro další údolí bylo navrženo mnoho dalších způsobů jejich vzniku včetně zalednění a eroze působením tuhého oxidu uhličitého, lávy a dokonce i větru.

Je zřejmé, že v určitých obdobích v minulosti kapalná voda na Marsu existovala. Jak velké množství vody to přesně bylo, o tom se vedou vášnivé diskuse a ani tato studie diskuse neukončila.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] knowridge.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Voda na Marsu


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »