Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimas a Saturnův prstenec F

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.

Na tomto snímku je vidět část osvětlené polokoule měsíce Mimas, k planetě Saturn je natočena jeho neosvětlená část. Jedná se o malý měsíc, jehož průměr je 397 km. Fotografii ve viditelném světle pořídila úzkoúhlá kamera na palubě sondy Cassini dne 18. 11. 2007. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti přibližně 772 000 km od měsíce Mimas. Rozlišení snímku je 5 km/pixel na povrchu měsíce.

Povrch měsíce Mimas prosvítá skrz slabý Saturnův prstenec F, který je tvořen drobnými ledovými krystalky velikosti cigaretového kouře. Na povrchu měsíce lze rozlišit několik kráterů. Centrální část prstence, která je tvořena podstatně většími částicemi, je rovněž hustší a mnohem více překáží průchodu světla, odraženého od povrchu měsíce Mimas.

Saturnův měsíc Mimas.
Saturnův měsíc Mimas.

Na detailních snímcích, pořízených sondou Cassini, lze na povrchu měsíce Mimas rozlišit velké množství kráterů. Největší z nich, impaktní kráter Herschel, má průměr asi 130 km. Okraje kráteru sahají do výšky 5 km nad okolním terénem, některé části dna kráteru leží v hloubce až 10 km. Tzv. centrální vrcholek uprostřed kráteru je vysoký 6 km. O objev měsíce Mimas se zasloužil William Herschel, který jej spatřil v roce 1789.

Saturnův prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 180 km od středu planety. Jeho šířka je 30 až 500 km. Nachází se zhruba ve vzdálenosti 3000 km od vnější strany prstence A. Byl objeven v roce 1979 na fotografiích, pořízených sondou Pioneer 11 – vůbec první sondou, která prolétla kolem planety Saturn.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a wikipedia
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »