Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Merkur v květnu 2014

Merkur v květnu 2014

Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin Gembec
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014
Autor: Martin Gembec
V období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.

Merkur 14. 5. 2014 Autor: Vilém Heblík
Merkur 14. 5. 2014
Autor: Vilém Heblík
Jak je všeobecně známo, Merkur se na obloze vzdaluje jen málo úhlově od Slunce, konkrétně je to v elongaci maximálně na 17°. To znamená, že jej vždy můžeme pozorovat pouhým okem pouze na soumrakové obloze a k pozorování okem jsou potřeba dvě základní podmínky – dostatečně průzračná obloha a vyšší jasnost planety.

Letos v květnu připadá tzv. největší východní elongace na 25. květen. To znamená, že během května se úhlová vzdálenost planety postupně zvětšovala, až právě koncem května bude největší. To by mělo zároveň znamenat, že Merkur bude nejvýše nad obzorem i déle po západu Slunce a mělo by být tedy snazší jej najít. Jenže on nám nejde na ruku, pokud jde o jasnost jeho malého kotoučku. S tím, jak se blíží konec května, mění se jeho jasnost od záporných magnitud, kdy je snáze viditelný, až do kladných hodnot. Například kolem 10. května byl jeho jas -1 mag a v polovině května už jen -0,4 mag. V elongaci pak jasnost poklesne na +0,6 mag.

Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
K vyhledání Merkuru je zapotřebí nejprve malý dalekohled s větším zorným polem, například triedr. Hledat můžeme přibližně do trojúhelníku s Jupiterem a hvězdou Capella (viz. obrázek vlevo). Po vyhledání by za dobrých podmínek neměl být problém vidět jej i pouhým okem, zvláště za pokročilejšího soumraku. Další možností je vyhledat jej ještě během dne, například před západem Slunce, kdy bude výše nad obzorem. Tehdy se také nejlépe odfotí, protože vzduch je klidnější a na obraz nebude mít takový vliv rozdílný lom paprsků modrého a červeného světla v atmosféře.

Merkur také jeví poměrně rychlou změnu velikosti kotoučku a změnu fází. Začátkem května vypadal jako malý měsíček v úplňku, zatímco polovina května už jej zastihla téměř ve čtvrti. Velikost kotoučku mezitím vzrostla jen málo, od 5 do 6 úhlových vteřin. Během největší elongace, 25. května, bude kotouček jevit fázi zmenšujícího se srpku a jeho velikost bude již 8 úhlových vteřin. Na konci května už bude ve fázi poměrně tenkého srpku, velikost vzroste k 10” a jasnost klesne k 1,3 mag.

Související články:

[1] Merkur na planety.astro.cz
[2] Merkur jako stěhovavá planeta?
[3] Existence ledu na planetě Merkur potvrzena
[4] Tipy, jak Merkur pozorovat a fotografovat




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »