Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

mars_express.jpg
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.

Podrobné snímkování povrchu Marsu, které se provádí pomocí stereokamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě již zmiňované sondy Mars Express, potvrdilo informace z pojízdných amerických laboratoří Spirit a Opportunity, a také z dřívějších kosmických sond, zkoumajících planetu Mars, že v dávné minulosti tekly po povrchu Marsu proudy vody. Na severní polokouli se nacházel rozsáhlý oceán. Tehdy musela být voda v podobě vodní páry ve velkém množství přítomna také v atmosféře planety.

Voda se na Marsu nachází i nyní, avšak pouze v podobě ledu v polárních oblastech a v podpovrchových vrstvách. Atmosféra obsahuje pouze zanedbatelné, avšak měřitelné, množství vodní páry. Molekuly vody, které byly dříve součástí ovzduší, byly bombardovány elektricky nabitými částicemi slunečního větru (elektrony, protony, ionty). Díky srážkám s částicemi slunečního větru unikly do okolního vesmíru nejen molekuly vodní páry, ale i molekuly dalších plynů, vytvářejících vzdušný obal Marsu. Dokazují to výsledky měření, provedených přístroji na palubě kosmické sondy Mars Express.

Částice slunečního větru pronikají velmi hluboko do atmosféry Marsu. Byly objeveny ve výšce 270 km nad povrchem planety. Právě bombardování atmosféry Marsu částicemi slunečního větru vedlo k urychlení procesu úniku atmosféry (méně hmotná planeta Mars má podstatně slabší gravitační pole, úniková rychlost je mnohem nižší než na Zemi).

Na rozdíl od Země nemá Mars silné magnetické pole, které by chránilo planetu před proudy nabitých částic ze Slunce. Proto mohou tyto částice bezprostředně interagovat s atmosférou Marsu. Přitom molekulám ovzduší předávají část své energie, tím je urychlují na rychlost, umožňující překonat gravitační pole planety a unikat do kosmického prostoru. Pomocí přístroje ASPERA-3, který je schopen detekovat jak částice, přilétající od Slunce, tak i částice unikající do okolního prostoru, se podařilo určit složení částic, které z atmosféry Marsu unikají: jedná se o ionty kyslíku, vodíku, oxidu uhličitého a dalších molekul. Podle výpočtu vědců uniká v současné době z atmosféry Marsu každou sekundu množství plynů o hmotnosti 1 kg. Důsledkem je současný velice suchý povrch planety Mars.

Je pravděpodobné, že před 3,5 miliardami roků měla planeta Mars silné magnetické pole, které ze zatím neznámých příčin "zmizelo" a planeta přestala být chráněna před bombardováním částicemi slunečního větru. Pokud by podobný osud postihl i magnetické pole Země, důsledky by mohly být podobné.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »