Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Maximum meteorického roje.
Autor: Dark Sky Diary.

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.

Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z pátka na sobotu, a trvá pouze několik hodin. Maximum roje je v 6 hodin UT, tedy v 8 hodin ráno našeho času (SELČ).

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Její oběžná doba je 415 let. Znovu se ji tedy dočkáme až v roce 2276.

Radiant (místo, ze kterého meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří Lyridy mezi ty nejlépe pozorovatelné roje od nás.

Důvodů, proč patří Lyridy mezi 10 nejznámějších rojů, je více:

1) Lyridy jsou prvním výraznějším rojem po zimní přestávce. Obvyklá zenitová frekvence se pohybuje kolem 12 meteorů. Meteory patří k těm pomalejším. Průměrná jasnost meteorů roje je ale kolem +2 mag, což je jasnost hvězd ve Velkém voze.

2) Pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem dříve než u jakéhokoliv jiného roje.

3) Roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.

Meteory tohoto roje je nejlepší pozorovat několik nocí kolem maxima ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Nutností je také vhodný výběr místa pozorování mimo město s dobrým výhledem na celou oblohu. Nejlepší způsob pro samotné pozorování je si lehnout do spacáku či lehátka. Meteory sice vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžete po celé obloze.

 

Lyridy v roce 2015 na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená východní  kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená východní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 21.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Lyrida zachycená západní kamerou na Hvězdárně Valašské Meziříčí 23.4.2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Souhrnný snímek všech zachycených Lyrid z východní kamery v roce 2015.
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] IMO.net

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Meteorický roj, Lyridy


16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

začátek 22:56

Další informace »