Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Komety jsou složitější, než jsme si mysleli

Stardust_3.jpg
Komety mohou být něco víc než jen prostý konglomerát ledu, prachu a plynů. Některé mohou být zajímavým "oknem" k poznání počátků naší Sluneční soustavy. Jiné mohly přinášet materiál nezbytný pro rozvoj života na naší Zemi.

Astronomové objevili rozsáhlý komplex složek a struktur ve vzorcích komety Wild 2, které byly zachyceny sondou STARDUST a dopraveny na Zemi. Jejich výzkum naznačuje, že přinejmenším některé komety vznikly z materiálu, který mohl obsahovat částice hmoty vyvržené z vnitřních oblastí vznikající Sluneční soustavy do vzdálenějších prostor. Ve vnějších částech sluneční mlhoviny došlo k jejich zmrazení.

Ve vzorcích materiálu, které byly dopraveny na Zemi v návratovém modulu sondy STARDUST v lednu 2006, byly zjištěny minerály, které vznikaly v blízkosti Slunce (totéž zřejmě platí i pro ostatní hvězdy). Toto zjištění naznačuje, že materiál z vnitřních oblastí vznikající planetární soustavy může být transportován do vnějších oblastí, kde vznikaly komety. To může změnit názory vědců na vznik a složení komet.

"Objevili jsme minerály, které musely vzniknout za velmi vysokých teplot, které podporují vývojový model, kde silné bipolární výtrysky plynů směřující od mladého Slunce "vyháněly" materiál, vzniklý v jeho blízkosti, Ten tak doputoval až do vnějších oblastí rodící se planetární soustavy," říká Michael Zolensky, odborník NASA na kosmickou mineralogii. "Zdá se, že komety nejsou složeny výhradně z komponentů bohatých na těkavé látky, ale spíše se jedná o směs hornin, vzniklých za různých teplot jednak v těsné blízkosti Slunce, jednak ve velmi vzdálených oblastech."

Astronomové si dlouho mysleli, že komety jako zmrzlé hroudy špinavého ledu, prachu a plynů se vytvořily ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Avšak komety si nejsou zcela podobné. Mohou se projevovat jako velmi odlišná tělesa se složitým vývojem. Kometa Wild 2 se zcela určitě vytvořila z látky, která prošla mnohem složitějším vývojem, než si astronomové doposud mysleli.

Vědci objevili velkou rozmanitost ve složení a velikosti částic ve vzorcích komety Wild 2. Většina kometárních vzorků se jeví jako křehká poskládaná směs velmi malých zrníček s několika velkými zrny. A také mnoha minerálů, počínaje olivínem a konče pyroxeny s nízkým či vysokým obsahem vápníku, vzniklých v širokém teplotním rozmezí.

Taková rozmanitost minerálů, vzniklých za nízkých či vysokých teplot vyžaduje široké rozmezí podmínek pro jejich vznik, pravděpodobně odrážejících rozdílné oblasti vzniku. Mnoho částic se nemohlo vytvořit ve studeném prostředí v oblastech, kde kondenzovala kometární jádra. Potřebovaly ke svému vzniku vysoké teploty jakož i komplexní a doposud málo prostudované dynamické procesy k dokončení vlastního růstu.

Jeden z hlavních objevů, vyplývajících z analýzy kometárních vzorků, bylo nalezení částic s vysokým obsahem organických látek. "Komety pravděpodobně přinesly na mladou Zemi vodu a organické látky, a to je velmi důležité k pochopení povahy tohoto materiálu, protože to jsou nezbytné ingredience pro vznik života," říká Lindsay Keller, NASA. "Při jedné z prvních analýz jsme získali vzorky, ukazující na hojnost uhlovodíků v mnoha částicích."

Následující analýzy odhalily, že některé organické látky vznikly ve studeném prachoplynném oblaku, který byl předchůdcem naší Sluneční soustavy. Ke stejnému závěru došli i vědci, zkoumající vzorky meteoritu Tagish Lake - viz článek Prapůvodní organická látka objevena.

Mezinárodní tým vědců použil spektroskopické metody ke studiu vzorků komety, dopravených na Zemi sondou STARDUST k určení jejich chemického složení. Kromě zjištění rozdílů ve složení vzorků z komety Wild 2 vědci objevili velkou různorodost v hustotách jednotlivých vzorků.

Zachycené vzorky kometárního materiálu jsou převážně jemnozrnné, volně vázané shluky, většinou také obsahují mnoho větších samostatných krystalů olivínu, pyroxenu a železo-niklových sulfidů. Všechny analýzy naznačují, že malé i velké částečky vzorků komety Wild 2 jsou složeny z podobné ne-li identické řady minerálů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »