Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Klimatické změny na planetě Mars

Klimatické změny na planetě Mars

MRO-front-view_br.jpg
Kosmická sonda NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) zjistila, že celkové množství atmosférických plynů na Marsu se dramaticky mění v závislosti na změnách sklonu rotační osy rudé planety. Tento proces může ovlivňovat výskyt kapalné vody na povrchu Marsu a zvyšovat četnost a intenzitu marťanských písečných bouří.

Astronomové využili průzkumný radar na palubě sondy k identifikaci skrytých rozsáhlých depozitů zmrzlého oxidu uhličitého (tzv. suchého ledu) v oblasti kolem jižního pólu planety Mars. Vědci se domnívají, že značné množství oxidu uhličitého vstupuje do atmosféry planety se zvětšujícím se sklonem rotační osy a zvyšuje tak její hmotnost. Objev byl publikován v časopise Science.

Nově objevené depozity představují objem zhruba 12 000 krychlových kilometrů, tj. jako Lake Superior (jedno ze skupiny tzv. Velkých jezer Severní Ameriky). Usazeniny obsahují až o 80 % více oxidu uhličitého, než kolik je ho přítomno v současné atmosféře Marsu. Depozity suchého ledu se postupně ztrácejí - sublimují, přičemž každý rok dodávají do ovzduší určité množství plynu. Atmosféra Marsu je tvořena z 95 % z oxidu uhličitého, zatímco zemská atmosféra, která je podstatně hustější, obsahuje méně než 0,04 % oxidu uhličitého.

Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
Objevené depozity suchého ledu v oblasti jižního pólu Marsu
"Již dlouho víme, že zde existují malé celoroční čepice tuhého oxidu uhličitého usazeného na povrchu vrstvy vodního ledu, avšak tyto nově objevené usazené vrstvy obsahují zhruba 30krát více suchého ledu než činily předcházející odhady," říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Phillips je zástupcem vedoucího týmu pro řízení radaru Shallow Radar, jednoho z šesti přístrojů na palubě sondy MRO a autor publikovaného článku.

"Identifikovali jsme usazeniny jako suchý led na základě charakteristického odrazu rádiových vln od zmrzlého oxidu uhličitého - v případě odrazu od zmrzlé vody je charakter echa jiný," říká Roberto Seu (Sapienza University of Rome), vedoucí týmu pracujícího s radarem na sondě MRO a spoluautor článku. Další důkazy byly získány na základě pozorovaných charakteristických rysů, které jsou typické pro sublimaci suchého ledu.

"Když vezmeme v úvahu tyto skryté depozity, pak právě teď je polovina marťanského oxidu uhličitého ve zmrzlém stavu a polovina v atmosféře v plynném stavu, avšak v jiném období může být téměř veškerý oxid uhličitý ve zmrzlém stavu nebo naopak obsažený v atmosféře," říká Roger Phillips.

Občasné zvýšení obsahu oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje větry a vede k mnohem větší frekvenci a větší intenzitě prachových bouří. Dalším důsledkem hustější atmosféry je rozšiřující se oblast na povrchu planety, kde kapalná voda může přetrvávat bez toho, aby se vypařila. Modelování na základě znalostí proměnlivého sklonu rotační osy planety Mars naznačuje, že zde několikrát došlo ke změnám v celkové hmotnosti atmosféry planety v časovém úseku kratším než 100 000 let.

Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Nově objevené depozity tuhého oxidu uhličitého
Změny v hustotě atmosféry způsobované zvýšeným obsahem oxidu uhličitého rovněž zesilují některé efekty změn, způsobovaných změnou sklonu rotační osy. Astronomové použili zjištěnou hmotnost depozitů skrytého oxidu uhličitého do klimatických modelů pro období, kdy rotační osa Marsu a vlastnosti oběžné dráhy maximalizovaly množství letního slunečního svitu, zahřívajícího okolí jižního pólu. Zjistili, že v tomto období celkový roční průměrný atmosférický tlak byl přibližně o 75 % vyšší než v současné době.

"Nakloněná planeta Mars s hustější atmosférou a s vyšším obsahem oxidu uhličitého je vystavena silnějšímu skleníkovému efektu, který zvyšuje povrchovou teplotu Marsu, zatímco tlustší a déletrvající ledové polární čepičky vedou k jeho ochlazení," říká spoluautor objevu planetolog Robert Haberle (NASA, Ames Research Center in Moffett Field, Kalifornie). "Naše počítačové simulace ukazují, že polární čepičky ochlazují atmosféru mnohem více, než ji skleníkový efekt otepluje. Na rozdíl od Země, která má hustou a vlhkou atmosféru vytvářející výrazný skleníkový efekt, atmosféra Marsu je příliš řídká a suchá, než aby mohla vytvářet výrazný skleníkový efekt jako Země, a to dokonce ani v případě, kdy by obsahovala dvojnásobné množství oxidu uhličitého."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »