Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Když se setkají tři rudé skvrny

Když se setkají tři rudé skvrny

Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.
Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.
Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.

Série snímků ukazuje průchod mladší rudé skvrny (Red Spot Jr.) v oblačném pásu jižně od velké rudé skvrny (Great Red Spot - GRS). Mladší rudá skvrna se na Jupiteru poprvé objevila počátkem roku 2006, kdy původně bílá bouře získala červenou barvu. Toto je již druhý případ změny barvy bílé skvrny na červenou, přičemž tato menší skvrna prošla kolem velké rudé skvrny zjevně bez poškození.

Avšak osud nejmladší červené skvrny (Baby Red Spot), která se nachází ve stejném oblačném pásu jako GRS, bude zřejmě podstatně jiný. Tato nejnovější skvrna se poprvé objevila počátkem letošního roku. Na sekvenci snímků je vidět, že prošla v těsné blízkosti velké rudé skvrny, která ji zachytila svojí rotací. Na poslední fotografii je nejmladší skvrna již deformována, její barvy vybledly a byla urychlena směrem k východu (doprava od GRS - viz šipka). Předpokládá se, že tato mladá malá skvrna bude přitažena zpět do blízkosti GRS a nadobro se rozplyne. Toto je jeden z možných mechanismů, které pohánějí a udržují "v chodu" velkou rudou skvrnu již více než 150 let.

Tyto tři fotografie v přírodních barvách byly pořízeny pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera - 2) na palubě HST ve dnech 15. května, 28. června a 8. července 2008. Každý z obrázků zachycuje 58° planetární šířky a 70° planetární délky.

Související článek: Třetí rudá skvrna na Jupiteru

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »