Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde vznikly železné meteority?

Kde vznikly železné meteority?

Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.
Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.
Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

Někteří astronomové jsou přesvědčeni, že fragmenty meteoritů, tvořené železem, niklem a kobaltem, typické železné meteority jsou zbytky malých mateřských těles (planetesimál) a jsou pozůstatkem počátečního materiálů, z něhož se tvořila Sluneční soustava.

Po miliardě roků putování vesmírem některé z nich "zakotvily" na Zemi.

Mateřská tělesa těchto meteoritů pravděpodobně pocházela z téhož protoplanetárního disku, z něhož se vytvořila Země a další vnitřní planety, vysvětlil William Bottke ze SwRI (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

"Toto znamená, že některé železné meteority mohou poskytnout informace o původním materiálu prvotní Země," řekl Bottke. "Existuje také možnost, že větší část tohoto materiálu se stále skrývá mezi asteroidy. Pátrání po nich už začalo."

Při použití těchto meteoritů pro porozumění historie Země nastává problém, protože většina železných meteoritů pochází ze vzdáleného pásu planetek - z oblasti Sluneční soustavy mezi Marsem a Jupiterem. Meteority z této oblasti nám spíše dají návod o tvorbě těles v této oblasti než v okolí Země.

Jakkoliv jsou počítačové modely přesvědčivé, zatím neexistují důkazy.

Ačkoli tato železná meteorická tělesa "bydlí" ve vzdáleném pásu planetek, Bottke a jeho tým je na základě počítačových modelů přesvědčen, že mateřské těleso se s velkou pravděpodobností tvořilo blíže k Zemi, ve vnitřní Sluneční soustavě.

Aby ověřili platnost svých modelů, studují složení železných meteoritů, které pravděpodobně pocházejí z roztaveného jádra planetesimál, z nejranější historie naší Sluneční soustavy. A při tomto srovnání studia železných meteoritů a počítačových modelů dospěli k názoru, že tento druh těles se tvořil v blízkosti Země.

Počítačové modely jim ukázaly, jak a kde tyto objekty po celou dobu cestovaly. Modely ukázaly, že některá mateřská tělesa se rozpadla v tak velké vzdálenosti, že skončila v pásu planetek.

"Zatímco množství materiálu, které dospělo až k pásu planetek bylo omezené, velká část byla umístěna v oblastech, které pravděpodobně produkují meteority," řekl David Nesvorny (SwRI). "Na cestě k pásu planetek se mateřské těleso železných meteoritů opakovaně sráželo s dalšími tělesy a umožnilo z velkého počtu těles unikání úlomků jader."

Výsledky svého studia publikovali 17. února 2006 v časopise Nature.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »